Odbory na dnešním jednání tripartity budou požadovat zvýšení minimální mzdy ze současných 8 tisíc na 9 200 korun. Patnáctiprocentní navýšení minimální mzdy ale odmítají jak zaměstnavatelé, tak vláda. Tvrdí, že je nereálné.

"Vycházíme z toho, co se v poslední době běžně dělalo. Některé typy poplatků byly ministerstvem financí navýšeny právě o inflaci a bylo vždycky říkáno, že poslední návrh poplatků byl před x lety a od té doby inflační navýšení bylo tolik a tolik. Takže my vycházíme přesně z této analogie,“ uvedl pro Český rozhlas předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Předák odborového svazu železničářů Jaroslav Pejša pak pro Českou televizi řekl, že minimální mzda musí vzrůst nejméně o 500 korun.

Proti jsou však zaměstnavatelé i ministři. "Představa odborů je nereálná," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák. Zaměstnavatelé podle něj chtějí nárůst tak o 300 nebo 400 korun.

Také ministr práce a sociálních věcí Jaroslav Drábek (TOP 09) před velkým nárůstem minimální mzdy varuje. "Její příliš vysoké navýšení by mohlo zvýšit nezaměstnanost v Česku," konstatoval.

Minimální mzda ve výši 8 tisíc korun platí od 1. ledna 2007.

Kromě zvýšení minimální mzdy bude tripartita jednat o daňové reformě či předdůchodech, to znamená předčasných odchodech do penze pro lidi s namáhavou profesí.

Zřejmě největší střet mezi jednotlivými stranami se dá očekávat u daňové reformy. V jejím rámci vláda navrhuje například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daňových výjimek včetně zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek či odstupného a jejich nahrazení daňovým paušálem.

Výhrady k reformě přitom mají jak odbory, tak zaměstnavatelé. Mimo jiné kritizují již zmíněné zrušení daňového zvýhodnění benefitů. Bude to podle nich mít dopad na zdraví zaměstnanců a zhorší to i situaci restauračních zařízení. Podle odborů navíc zrušení benefitů jejich nahrazení změnami v daních není výhodné pro lidi s nízkými příjmy.