V kauzách bývalého vicepremiéra Čunka či katarského prince státní zástupci pochybili. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).

"V případu bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka jsou nedostatky tak velké, že lze uvažovat dokonce o kárné odpovědnosti státních zástupců," řekla mluvčí NSZ Helena Markusová. O případném postihu rozhodne nejvyšší žalobce Pavel Zeman.

Kauza bývalého vicepremiéra Čunka je již soudně pravomocně ukončena. Hýbala politickou scénou více než rok. Policie Čunka v únoru 2007 obvinila z přijetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real. Politik kvůli obvinění na čas odešel z vlády, po zastavení stíhání se vrátil, poté však znovu a za jiných okolností oznámil odchod z vrcholné politiky.

Kontrola kauzy Čunek neměla za cíl přezkoumávat zákonnost trestního řízení v této věci. Odbor trestního řízení NSZ se při ní zaměřil na postup státních zástupců. Cílem bylo zjistit, zda při konkrétních dílčích úkonech nemohli postupovat lépe.

 

 

"... byla zjištěna řada formálních i věcných pochybení a nestandardních postupů státních zástupců NSZ i tehdejšího vedení NSZ (pozn. v době aféry Čunek jej vedla Renata Vesecká)," uvedla mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.

Nedůsledné šetření

S případem Čunek je spojena i další kauza justiční mafie. Vznikla poté, co předchůdkyně Vesecké a nynější místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová uvedla, že pracovníci justice ovlivňovali řízení v kauze Čunek. Soud jí nařídil, aby se dotčeným za výroky omluvila, což učinila. Podala ale i dovolání k Nejvyššímu soudu.

NSZ se při svém současném zkoumání kauzy Čunek zabývalo i obviněním z údajného ovlivňování celé kauzy. "Kontrolou skončené věci bylo zjištěno, že předmětná věc byla šetřena nedůsledně mimo rámec trestního řízení a nebyla provedena celá řada úkonů k možnému jejímu objasnění," zdůraznila Markusová.

NSZ proto nařídilo Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň-jih, aby se touto částí známého případu podrobně zabývalo. NSZ mu nyní uložilo provést konkrétní úkony spočívající zejména ve vyžádání vysvětlení od příslušných osob - z řad státních zástupců a policistů.

Výběr případů, kdy Nejvyšší státní zastupitelství kritizovalo práci státních zástupců kvůli jejich závažným pochybením:

Vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) se letos v červenci rozhodl vyhovět návrhu na odvolání pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly. Rampula podle ministra pochybil, když vydal své podřízené "řádně neodůvodněný" pokyn, aby nepodala odvolání v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB). Dalším důvodem jeho odvolání je to, že ve více případech údajně nereagoval na chybná rozhodnutí podřízených státních zástupců. Pospíšilovo rozhodnutí není pravomocné. Odvolat Rampulu navrhl v březnu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Jako důvod uvedl závažná porušení povinností vyplývajících z funkce vedoucího státního zástupce.

Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan

V listopadu 2007 ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) vyhověl návrhu nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké a odvolal vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana. Vesecká svůj návrh zdůvodnila tím, že Ištvan nepřijal opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz ani ke zjištění zdroje těchto informací, tak aby se úniky neopakovaly. Olomoucké vrchní státní zastupitelství dozorovalo mimo jiné vyšetřování údajné korupční kauzy místopředsedy vlády a předsedy lidovců Jiřího Čunka. Kromě toho Ištvan podle Vesecké nezvládal ani koordinační roli vůči krajským zastupitelstvím. Ištvan se kvůli svému odvolání obrátil na soud, se správní žalobou uspěl a do funkce se letos v lednu vrátil.

Krajská státní zástupkyně v Plzni Marie Poláková

Šéfka Krajského státního zastupitelství v Plzni Marie Poláková byla poslána před kárný senát za údajnou šikanu svého podřízeného Libora Řeřichy. Městský žalobce pověřený vyšetřováním trestných činů policistů na Polákovou podal stížnost k Nejvyššímu státnímu zástupci (NSZ) Pavlu Zemanovi. Tu prošetřilo pražské Vrchní státní zastupitelství a na základě argumentů v ní uvedených podalo na Polákovou kárnou žalobu. Poláková přitom sama loni v září neuspěla u Nejvyššího správního soudu s kárnou žalobou proti Řeřichovi.

Kauzy bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka a katarského prince

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zjistilo pochybení v postupu státních zástupců v kauzách bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka a katarského prince Hámida bin Abdal Sáního. Jde o nejrůznější věcné chyby i nedůslednosti. V případu bývalého předsedy KDU-ČSL Čunka jsou údajně nedostatky tak velké, že lze uvažovat dokonce o kárné odpovědnosti státních zástupců. O případném postihu rozhodne nejvyšší žalobce Pavel Zeman.

Související