Ministerstvo práce a sociálních věcí po dlouhé době příprav předložilo Poslanecké sněmovně další novelu zákoníku práce. Ta má být flexibilní a celkově významně posilovat možnosti zaměstnavatelů.
Jaroslav Škubal, partner PRK Partners, ji sice chválí, ale současně upozorňuje na zbytečné nedostatky, které vznikly v průběhu její tvorby.
Současně si myslí, že si ministerstvo zbytečně komplikuje život, když zavádí možnost kontroly zaměstnanců v době pracovní neschopnosti. Hrozí kvůli tomu totiž ústavní stížnost.
"Ve skutečnosti tento problém nikoho netrápí. Navíc nikdo neřeší, co se stane, když zaměstnavateli otevře zaměstnanec dveře a bude mít štětku v ruce. Není to detailní a pokud sedí zaměstnanec na místě, tak je nepostižitelný," říká Škubal.
HN: Co na novele podle vašeho názoru nejvíce ocení vaši klienti?
Řekl bych, že asi dočasné přidělování. Možnost "pronajmutí" zaměstnance bez toho, aniž by se muselo jednat o agenturu práce a firma měla k tomu licenci. Během posledních let jsem zakládal snad deset agentur práce firmám, které agenturami nejsou a tuto činnost ani dělat nechtějí. Oni jen potřebovaly, aby zaměstnanci jedné společnosti mohli fungovat i ve druhé nejenom na pracovní cestě, ale aby si tam mohli například i pověsit cedulku finanční ředitel a běžně fungovali. To dnes nejde. Určitě se jim také bude líbit i nová úprava odstupného podle délky pracovního poměru.
HN: Nebude to ale diskriminovat mladší zaměstnance?
Diskriminovat ne, ale je samozřejmé, že se v případě propouštění použije běžný postup společností ze západní Evropy. Tedy poslední přijatý, první propuštěný.
HN: Co bude první, co budete dávat do pracovních smluv svých klientů, jakmile bude novela účinná?
Nebude toho moc, nemám rád příliš dlouhé smlouvy. Ono je navíc skoro jedno, co máte v pracovní smlouvě napsáno, kromě několika věcí, jako je upravení způsobu vysílání zaměstnanců na pracovní cesty. Pokud by tam toto nebylo, tak by bylo nutné se před každou cestou domlouvat. Už dnes jsem dal ale do pracovních smluv dvě úpravy, a to možnost sjednání přesčasové práce se všemi zaměstnanci bez nutnosti úhrady mzdy a současně konkurenční doložky. U konkurenčních doložek dostává zaměstnanec v současné době plnou kompenzaci za to, že sedí doma. Poslední verze novely snižuje její minimální hodnotu na padesát procent.
HN: Bude to ale znamenat její častější použití? V dnešní době konkurenční doložky příliš mnoho podnikatelů nevyužívá.
Myslím si, že ano. V dnešní podobě to byl spíše benefit pro zaměstnance, nikoliv omezení. Když se dnes s někým bavím, tak mi všichni říkají, že by si přáli konkurenční doložku se sty procenty náhrady. Neznám navíc žádný stát v Evropě, který by jako minimum dával současných sto procent náhrady a mělo by to tak vést k rozšíření jejího využití .
HN: Novela si ale prošla významnou kritikou i ze strany odborů. Opakovaně bylo přitom řečeno, že bude předložena před Ústavní soud kvůli tomu, že zaměstnavatel bude mít možnost kontrolovat zaměstnance v době nemocenské. Pokud by zaměstnanec nedodržoval režim, tak by mohl dostat i výpověď. Jedná se o reálné obavy, nebo jen o nafouknutou bublinu?
Celý tento výpovědní důvod je nesmyslný a vůbec to tam nemělo být. Z mé vlastní zkušenosti vím, že zaměstnavatelé tyto kontroly neprovádějí. Problém Česka je spíše v tom, že není problém si opatřit neschopenku. Ve skutečnosti tento problém nikoho netrápí. Navíc nikdo neřeší, co se stane, když zaměstnavateli otevře zaměstnanec dveře a bude mít štětku v ruce. Není to detailní a pokud sedí zaměstnanec na místě, tak je nepostižitelný. Když ho navíc zaměstnavatel doma nenajde, tak mu později zaměstnanec řekne, že byl u lékaře nebo spal.
HN: Mohla by být ale taková úprava vůbec protiústavní?
Sám mám v tomto vnitřní rozpor, protože mi vadí neustálé neschopenky. Je naivní říkat, že to nesouvisí s prací. Zaměstnavatel přece potřebuje někoho v práci a zaměstnanec si zatím potřebuje vymalovat nebo se mu nechce do práce. Protiústavnost tam ale ani tak nevidím. Sám bych tak do zákona tuto úpravu nedával. Nikdo ji nebude využívat a přinese jen více problémů než užitku.
