Jeden průměrný nezaměstnaný Čech stojí veřejný rozpočet více než 109 tisíc korun za rok. Vyplývá to ze studie vypracované pro Tematickou síť pro sociální ekonomiku TESSEA.

Analýza zároveň říká, že v roce 2009 přišli nezaměstnaní českou státní pokladnu na 76 miliard korun. Z koláče celkových výdajů tak ukrojili 6,5 %. Podle studie by se státu vyplatilo pro dlouhodobě nezaměstnané vytvořit nová místa.

Podle Táni Švrčkové z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí je však nutné brát data studie s rezervou. "Výstupy jsou orientační a vždy svým způsobem zkreslené," uvedla Švrčková.

Tvroba nových míst se stále vyplatí

Autoři studie si ale trvají na svém. Koordinátorka projektu TESSEA Daniela Urbancová uvedla, že z pohledu veřejných rozpočtů se státu vyplatí podporovat tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním.

Když se tyto osoby pohybují mimo trh práce, nedochází k tvorbě hodnot a vyvolávají náklady nezaměstanosti, které výrazně převyšují výdaje spojené s podporou vzniku pracovních míst.

Potvrdit tuto teorii bylo i účelem analýzy. "Tato studie má sloužit jako argumentační nástroj, zadali jsme ji v rámci našeho projektu, který má podpořit sociální podnikání," vysvětluje Urbancová.

Podpory jsou jen třetina problému

Průměrný nezaměstnaný je mladší 40 let, má základní či střední vzdělání bez maturity a práci si najde za pět měsíců. S takovým modelem počítal i tým z vysoké školy Unicorn College, který statistiku zpracoval.

Studie je výjimečná tím, že vyčíslila také nepřímé náklady, které vznikají kvůli sníženým výdajům nezaměstnaných. 

To, že lidé bez práce méně utrácejí, vede k nižšímu výběru jak přímých, tak nepřímých daní. Náklady na podporu tvoří totiž pouze třetinu celkových nákladů.

Částka kromě podpory myslí i na jiné přímé náklady, třeba na ušlý výběr daní a sociálního a zdravotního pojištění, které jednotlivec a jeho zaměstnavatel při ukončení zaměstnání přestávají platit.

Ministerstvo pracuje ale s vlastní studií z roku 2005. "Výsledky jsme nekonzultovali. Máme vlastní studii, jejíž výsledky se dají aktualizovat," vysvětlila Táňa Švrčková.

Související