Poslanci, ministři, členové bankovní rady, ale také starostové, radní obcí i kraje a další úředníci musí přiznat, jaký plat a odměny pobírají. Ministerstvo vnitra a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) jasně vymezily, které informace musí být veřejně přístupné.

Doporučení zveřejnily v pátek odpoledne na sociální síti Twitter.

HN už několik měsíců monitorují, jakou mzdu a odměny pobírají vysocí úředníci ministerstev, státních úřadů, krajů a dalších veřejných institucí. V mnoha případech však úřady informace odmítly poskytnout, přestože Nejvyšší správní soud v červnu řekl, že tyto údaje musí být veřejně přístupné.

Dohoda mezi ministerstvem vnitra a ÚOOÚ tak jasně vymezila, co zatajovat nelze.

Manuál podle mluvčí úřadu na ochranu soukromí Hany Štěpánkové upřesňuje, jak postupovat u různého funkčního začlenění úředníků.

"Kdy je třeba poskytnout informace bez souhlasu úředníků, kdy naopak je záhodno získat souhlas dotčeného úředníka, kdy je třeba provést před poskytnutím informací test proporcionality, tedy vzít v potaz jak právo na přístup k informacím, tak právo na ochranu soukromí," sdělila mluvčí.

Dvě kategorie úředníků

Veřejné funkcionáře dělí metodika na dvě kategorie. Informace o příjmech by měly být bez omezení poskytovány u veřejných činitelů od zákonodárců přes členy vlády a vedení centrálních úřadů až po starosty a radní obcí a krajů a placené členy zastupitelstev.

Do této kategorie mají patřit také členové NKÚ, bankovní rady ČNB nebo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

U ostatních vedoucích pracovníků mají úřady podle doporučení vždy posoudit, zda zájem na zpřístupnění informace převažuje nad právem zaměstnance na ochranu osobního údaje o jeho příjmu.

Týkalo by se to úředníků, kteří jsou oprávněni samostatně vykonávat veřejnou moc nebo smí nakládat s veřejnými prostředky ve výši přes čtvrt milionu korun.

"V případě zaměstnanců, kteří nemají žádnou rozhodovací pravomoc a ani nedisponují většími objemy veřejných prostředků, bude zpravidla veřejný zájem na zpřístupnění údaje o jejich platu neporovnatelně menší," uvádí se v doporučení.

Metodika také jako jedno z vhodných kritérií pro test proporcionality uvádí celkovou vyplacenou částku, například trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

Metodika vychází z dohody mezi ministerstvem, úřadem pro ochranu soukromí, kanceláří ombudsmana a sdružením Otevřená společnost z minulého týdne.

Podnětem k ní byl červnový rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož lidé mají právo znát odměny lidí placených z veřejných prostředků. Zdůvodnění rozsudku odmítl úřad na ochranu soukromí. Některé úřady pak odmítaly informace o platech a odměnách sdělovat.

Související