Pokud se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných nedohodne na novele zákona o rozpočtovém určení daní, která má posílit příjmy menších měst a obcí, je ohrožena i samotná existence vlády.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v pondělí řekl, že si nedovede představit, že by vláda bez tohoto klíčového bodu společného koaličního programu mohla fungovat dále.

Proti tomu, aby novela ubrala peníze čtyřem největším městům, se postavilo vedení ODS, podle něhož se peníze mají hledat jinde.

"Pro nás je to zásadní prioritou a ODS to z jednání koaličních devítek i vyjednávání koaličního programu ví. Nedovedeme si představit, že by nebylo dodrženo to, co je v koaliční smlouvě, že dostaneme financování obcí a měst na evropskou úroveň. Pan premiér mi osobně podal ruku na to, že rozdíl mezi nejchudší obcí a hlavním městem Prahou bude maximálně trojnásobný. Žádáme, aby tohle bylo dodrženo," uvedl šéf hnutí Starostové a nezávislí Gazdík.

Nový systém rozdělování výnosů ze sdílených daní chystá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle Gazdíka by měl být platný 1. ledna 2012 a účinný nejpozději v dalším roce.

Velkým městům vzít, menším dát

Novela má upravit výrazné rozdíly v daňových příjmech na jednoho obyvatele a přidat finance malým obcím, mimo jiné na úkor čtyř největších měst – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Primátoři těchto měst se proti tomu ale už dříve postavili.

 

Ostrava dokonce minulý týden spustila proti novele nesouhlasnou kampaň. Proti ní se ale postavili starostové obcí Moravskoslezského kraje, kteří novelu podporují.

Sdružení místních samospráv, jehož členy je přes 1100 obcí a měst z celé země, v pondělí představilo další podpůrnou akci.

Starostové zavalí Nečase dopisy

Starostové budou premiérovi Petru Nečasovi (ODS) posílat takzvané "klíčové dopisy", kde poukážou na "do očí bijící rozdíly" mezi čtyřmi velkoměsty a zbytkem republiky. "Myslím, že dopisů dorazí tisícovky," mínil starosta Vlčnova na Slovácku Jan Pijáček (ODS).

Podle primátorů čtyř největších měst záměr nebere ohled na specifické historické postavení těchto měst a nereaguje na jejich rozdílnou výdajovou stránku. Tvrdí, že peníze navíc používají i pro obyvatele okolních obcí, kteří do měst jezdí za prací nebo třeba do nemocnice. Novela by prý znamenala omezení investic či zdražení třeba jízdného MHD či vstupenek.

Změna kritérií

Obce a kraje nyní mají podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Kraje podle současného zákona dostávají 8,92 procenta a obce 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto sdílených daní. Daň z nemovitosti je pak stoprocentním příjmem obce.

Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2000 do 10 tisíc obyvatel. Napomoci tomu má změna kritérií, když jako nové bude například zavedeno kritérium počtu dětí v mateřských a základních školách v obci, které bude mít ve výpočtu váhu sedmi procent.

Například Litenčicím na Kroměřížsku, které mají asi 520 obyvatel, by do rozpočtu ročně navíc přiteklo 1,7 milionu korun.

"Pracujeme s rozpočtem asi 5,1 milionu korun. Na investice nám zbývá zhruba 700 až 800 tisíc korun. Pokud bychom získali zmíněné peníze, byla by to velká šance, jak opravit budovy obecního úřadu, mateřské a základní školy i kulturního domu," řekl starosta Josef Smažinka (nezávislý).