Evropský statistický úřad Eurostat v úterý potvrdil už dříve signalizované zpomalení evropské ekonomiky. Hrubý domácí produkt eurozóny i EU ve druhém čtvrtletí proti prvním třem měsícům vzrostl podle zpřesněného odhadu shodně o 0,2 procenta. V prvním čtvrtletí byl růst ekonomiky v eurozóně 0,8 procenta a v unii 0,7 procenta.
Eurostat také snížil údaj o meziročním růstu hrubého domácího produktu eurozóny ve druhém čtvrtletí na 1,6 procenta z původně uváděných 1,7 procenta. Ekonomika EU meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Před rokem růst v obou zónách činil 2,4 procenta.
"Je to v podstatě v souladu s tím, co jsme čekali," řekl agentuře Reuters ekonom UniCredit Marco Valli. "Myslím, že negativním číslem, které dnes vidíte, je hlavně inflace nahlodávající utrácení spotřebitelů," dodal.
Spotřeba propadá
Ve druhém čtvrtletí se podle statistiků propadla spotřeba domácností. V eurozóně to bylo o 0,2 procenta a v celé EU o 0,1 procenta. V prvním čtvrtletí spotřeba domácností v eurozóně vzrostla o 0,2 procenta a v EU stagnovala.
"Spotřeba byla v souladu s očekáváním zasažena," podotkl Carsten Brzeski z ING. Na jejím poklesu se podle analytika podílely zejména ceny energií.
"Budoucí výhled na vývoj spotřeby je slabý, ale spíše v důsledku nedůvěry na trhu než hrozby inflace," doplnil Valli.
Export v eurozóně vzrostl ve druhém čtvrtletí o procento a v EU o 0,6 procenta. To je o poznání méně než v prvním čtvrtletí, kdy vývoz u eurozóny stoupl o dvě procenta a z celé EU se zvýšil o 2,2 procenta. Brzeski přesto zhodnotil výsledky vývozu jako dobrou zprávu.
"Myslím, že skutečnost, že vidíme nárůst investic a také růst exportu, ukazuje, že nejméně ve druhém čtvrtletí bylo oživení stále svým způsobem nedotčené," doplnil.
Z hlavních světových ekonomik se HDP Spojených států během druhého čtvrtletí zvýšil o 0,2 procenta, po růstu 0,1 procenta v prvním čtvrtletí. V Japonsku ekonomika zmírnila propad na 0,3 procenta po poklesu o 0,9 procenta v prvním čtvrtletí.
Nejvyšší růst HDP za druhé čtvrtletí ve srovnání s prvními třemi měsíci hlásí Lotyšsko o 2,2 procenta. Žádná ze zemí, u nichž jsou data dostupná, nezaznamenala propad, ekonomiky Francie, Portugalska a Maďarska ale stagnovaly. V Německu hospodářství vzrostlo jen o 0,1 procenta, v Česku to bylo o 0,2 procenta.
Howard Archer, hlavní ekonom společnosti IHS Global Insight, řekl, že poslední čísla a výzkumy pro eurozónu naznačují "horké časy" až do konce roku 2011. Jako důvod uvedl pravděpodobný záměr Evropské centrální banky odložit další zvýšení úrokových sazeb.
"Nejnovější statistiky a průzkumy naznačují, že další eventuální krok ECB může ve skutečnosti vést k úpravě úrokových sazeb. I když je pravděpodobné, že potřeba udržení hospodářského oživení eurozóny i zpomalující HDP donutí ECB provést krok přesně opačný," dodal Archer.
