Společnost Nixor v září otevře v Brně továrnu na výrobu zámkových vložek. Za firmou stojí dva čeští vynálezci Lubomír Hrabal a Petr Hájek, kteří přišli způsob, jak s pomocí nových technologií a vlastního patentovaného postupu levně vyrábět zámky nejvyšší bezpečnostní třídy. Konkurovat bude zejména původní české značce Fab, kterou dnes vlastní švédský koncern Assa Abloy. První výrobky přijdou na trh v listopadu letošního roku.

Nixor však nehodlá dodávat své zboží do maloobchodní sítě, ale prostřednictvím specializované distribuce do vybraných zámečnictví. Majitelé firmy to trochu lidově nazývají »prodejem žita nastojato«, protože riziko neúspěchu je z jejich pohledu nízké – veškerou produkci hned prodají.

Hlavním motorem firmy jsou vynálezci Lubomír Hrabal a Petr Hájek, kteří s využitím nových materiálů přišli na to, jak mnohem levněji nabídnout zámek nejvyšší bezpečnostní třídy BT4. »Koncová cena bude do tisíce korun« říká Lubomír Hrabal.

Konkurence zámkové vložky ve stejné bezpečnostní třídě nabízí od 1200 korun  po několik tisíc. »Pro někoho může částka kolem tisíce korun představovat psychologickou hranici. Ale pokud potřebujete skutečně zabezpečit dům nebo byt, musíte připočítat cenu kování a dveří, kde se částka za samotný zámek ztratí,« říká Martin Suchomel z firmy Next Hradec Králové, která vyrábí a prodává bezpečnostní dveře.

Hrabal však dodává, že jeho řešení je dokonce lepší, než vyžaduje standard. Podle normy má zámek s nejvyšší bezpečností mít minimálně sto tisíc kombinací, aby se zajistila jedinečnost variant. »My jsme toto číslo tisícinásobně překročili. Fakticky nebudou existovat dva zámky se stejnou kombinací,« dodává Hrabal.

Přitom stále bude možné vytvářet dveřní systémy s centrálním klíčem, kterým půjde otevřít víc zámků. »Je to dané vysokým podílem ruční práce,« dodává Hrabal.

Zloději ho neučili

Lubomír Hrabal se zámkům věnuje již 20 let. »Začal jsem se o ně zajímat, když mi vykradli byt. Tři roky mi pak trvalo, než jsem sestrojil svoji první vložku,« říká. Na svém kontě má již několik úspěšných patentových přihlášek. »Jedná se o drobná technologická vylepšení, ale přijít na ně, to dá zabrat,« popisuje Hrabal.

Prošel několika firmami, které vyráběly zámkové vložky dle jeho technických řešení a dodávaly je buď do maloobchodní sítě, nebo vyráběly  vložky na zakázku např. pro výrobce zámykání řadících pák aut.

Spojení s investorem

Nyní se Nixor pokouší prosadit podruhé. Spojil se s investorem Ladislavem Brázdilem, majitelem strojírenské společnosti ZLKL. Kontakt s Brázdilem firmě zprostředkovalo Jihomoravské inovační centrum, které sehrálo roli také při hledání vhodného distributora, který se zavázal odebírat veškerou produkci Nixoru po dobu půl roku. Celkově by se mělo jednat o  tisíce zámků čtvrtletně.
»Náš příjem z jedné vložky bude kolem 400 korun, zbytek si nechá distributor,« dodává Hrabal. Jeho však jméno zatím nechce prozrazovat.

Výroba se bude rozbíhat postupně. »Tento týden uděláme prvních 500 vložek, které projdou testováním,« říká Hrabal. Během půl roku by se produkce měla zvýšit na dva tisíce kusů měsíčně. Příští rok firma počítá s obratem kolem 24 milionů korun.

Podmínkou vysokého stupně ochrany vložky je také bezpečný výrobní proces, kdy jsou jednotlivé části výroby oddělené, aby nemohlo dojít k prozrazení principu. Proto se klíč vyrábí na jiném místě než zámek a finální balení probíhá na třetím místě. Databáze všech vytvořených kombinací klíčů je uložena ve počítači, ke kterému mají přístup pouze dva lidé.

Počáteční produkce dosáhne dvou tisíc kusů »fabek« měsíčně, plný stav, do které se chtějí majitelé dostat do půl roku, dosáhne šesti tisíc. Plánovaný obrat je potom 24 milionů korun ročně.
Největší výrobce zámků v Česku Assa Abloy, dříve FAB, má přitom obrat asi 1,5 miliardy korun. »Vyrábíme kolem osmi milionů vložek, z čehož asi 15 procent jde na český trh,« říká ředitel rychnovské firmy Přemysl Kos. Minimum z tohoto objemu je přitom v nejvyšší bezpečnostní třídě, i když zájem zákazníků se pomalu zvyšuje.

Nejstarším výrobcem zámků u nás je firma Guard z Tišnova u Brna, kterou od roku 1998 vlastní rakouská společnost EVVA. Její tržby se pohybují kolem 50 milionů korun.

Související