Ministerstvo vnitra chce vypustit z protikorupční strategie zavedení institutu účinné lítosti. Zástupci nevládních organizací i polcie však zastávají názor, že jde o důležitý nástroj v boji proti úplatkům. Po zasedání svého poradního sboru to novinářům řekla předsedkyně vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí Karolína Peake. Členové poradního sboru podle Peake nesouhlasí s tím, jak vláda navrhuje rušení některých bodů své protikorupční strategie.

Vnitro navrhne vládě, aby institut účinné lítosti z protikorupční strategie vypustila. Zůstat má pouze u zpracování analýzy případného zavedení. Vláda vypuštění tohoto opatření zdůvodňuje tak, že pokud by policie pracovala, jak má, nebyla by účinná lítost potřeba.

Místopředsedkyně vlády má podle svých slov na účinnou lítost přesně opačný názor. "Je to jeden z instrumentů, které nejen policie, ale i státní zastupitelství pro odhalování korupce potřebuje. A pokud budeme jeden po druhém nezavádět, případně rušit, tak nakonec ty instrumenty nezůstanou žádné," řekla Peake. "Pokud by měla vláda tímto způsobem v naplňováni protikorupční strategie pokračovat, pak by si rozhodně nezasloužila podtitul vláda pro boj s korupcí," dodala šéfka protikorupčního sekce vlády.

Nejen policie, ale i nevládní instituce chtějí zavedení institutu účinné lítosti. Pokud bude zavedena, naruší se tím mimo jiné důvěra mezi skupinami organizovaného zločinu, upřesnila Peake.

Podobné výhrady má poradní sbor místopředsedkyně vlády k nepřijetí návrhu zákona na zřízení národního registru účtů, který měl zjednodušit přístup k informacím o podezřelých bankovních kontech. Zavedení registru podle ní na vládě neprošlo hlasem ministra vnitra Jana Kubiceho. Podobně jako v případě účinné lítosti přitom po zavedení registru volá policie, dodala Peake.

Registr má umožnit policistům zjistit na jednom místě údaje o bankovních kontech v různých institucích. Zjednoduší se tím přístup k informacím o finančních tocích z korupce a organizovaného zločinu. Policista v pondělí musí žádat přes 100 různých institucí, než se dostane k údajům, které potřebuje ke své práci. Jen za rok 2009 touto komunikací státní správa přišla o 650 milionů korun. Zatímco převod peněz trvá několik minut, maximálně hodin, průměrná doba zjišťování informací policistou je 38 dní, uvedla Peake.

Související