Sněmovna zřejmě umožní souběh funkcí ve firmách. Týká se to případů, kdy lidé působí jako statutární orgán firmy a zároveň stejnou činnost vykonávají na základě pracovního poměru například jako ředitelé, což podle prosincového rozsudku Nejvyššího správního soudu není možné. Poslanci však ve středu propustili do závěrečného čtení novelu obchodního zákoníku, která to má umožnit. Definitivně by ji mohli schvalovat v pátek.

Legalizaci souběhu obou funkcí navrhl do zákoníku zařadit sněmovní ústavně právní výbor. S návrhem však přišlo ministerstvo spravedlnosti. Jak ve středu řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, české soudy dosud posuzovaly tuto praxi příliš restriktivně.

Ministerstvo spravedlnosti chce úpravou odstranit rozpor mezi podnikatelskou praxí a judikaturou nejvyšších soudů. Novela legalizuje obvyklou praxi v českých firmách, kdy finanční nebo obchodní ředitelé bývají často zároveň jednateli společnosti s ručením omezeným či členy představenstva akciové společnosti.

Nejvyšší soud ale dlouhodobě považuje pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, za neplatné, pokud se činnost vykonávaná na základě pracovního poměru překrývá s výkonem funkce člena statutárního orgánu.

Nový paragraf se má jmenovat "pověření obchodním vedením". Statutární orgán firmy tak bude moci pověřit obchodním vedením někoho, kdo bude moci tyto činnosti vykonávat v pracovním poměru tak, jak ho popisuje zákoník práce. A tento pověřený zaměstnanec bude moci být například členem představenstva.

Kdo je za schránkou?

Vládní novela obchodního zákoníku má kromě jiného pomoci v postupu proti takzvaným schránkovým firmám, tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze. Firmy budou muset podle předlohy v obchodním rejstříku uvádět, jaký je jejich právní vztah k jimi uváděnému sídlu: zda ho vlastní, nebo zda ho mají pronajaté. Novela také uvádí, že ve veřejné části obchodního rejstříku nebudou podpisové vzory a rodná čísla.

Dalším cílem novely je usnadnění likvidace takzvaných prázdných společností. Změna má zjednodušit procesní postupy likvidátora při likvidaci. Návrh odstraňuje obecnou podmínku likvidace, kterou je předkládání návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo zprávy o naložení s majetkem ke schválení statutárnímu orgánu právnické osoby.

Jde o poslední technickou novelu obchodního zákoníku. Vláda již poslancům předložila návrh nového zákona o obchodních korporacích, který v současné době také projednávají.