Řecko překročí cíl rozpočtového deficitu stanovený Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem pro získání záchranného úvěru v letošním i příštím roce. Důvodem je hlubší recese, než se čekalo. Oznámilo to ve svém komuniké řecké ministerstvo financí.

Potvrzuje se tak, že situace je pro zemi neúnosnější více, než se odhaduje. S bankrotem, o kterém se mluví stále častěji, se již smiřují i sami Řekové. Podle průzkumu agentury Kapa Research jsou o nevyhnutelnosti bankrotu přesvědčeny dvě třetiny řeckých obyvatel.

V letošním roce má rozpočtový deficit činit 8,5 procenta hrubého domácího produktu, tedy skoro 18,7 miliardy eur (přes 460 miliard Kč) místo stanovených 7,8 procenta. V příštím roce se má schodek snížit na 6,8 procenta, pro získání pomoci od zahraničních věřitelů má však země snížit deficit až na 6,5 procenta.

Na zprávu v pondělí reagují i trhy po celém světě. Jak uvedl server Patria Online, reakcí jsou výprodeje prakticky všech akcií, přičemž v čele jsou banky zejména francouzské. Souhrnný index oslabuje téměř o čtyři procenta. Akcie francouzské BNP Paribas ztrácely 7,7 procenta, akcie Crédit Agricole oslabily o více než šest procent.

Index FTSE 100 ztrácí zhruba 1,9 procenta, francouzský CAC 40 klesá o 2,54 procenta, ještě hůře je na tom německý DAX s poklesem o 2,61 procenta. Pozadu v propadu nezůstává ani Praha. Index PX klesá o 1,70 procenta, když nejvíce ubírají akcie Erste Bank - přes 3 procenta.

Německo: Řecký bankrot už nastal

Podle vlivného člena německého parlamentu Michaela Fuchse, který je zároveň členem konzervativních křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové, už Řecko zbankrotovalo a je pravděpodobné, že bude muset odepsat minimálně polovinu dluhů.

Fuchs to uvedl v rozhovoru s německým listem Rheinische Post a dodal, že pomoc, kterou se Řecku snažila poskytnout Evropská unie, nezabrala. "Řecko už zbankrotovalo. Asi nebudeme mít jinou možnost než akceptovat, že jim odpustíme alespoň 50 procent dluhů," řekl Fuchs. Ten je podle agentury Reuters i předsedou vlivné parlamentní skupiny, která hájí zájmy malých firem.

"Už jen to, že alespoň přiznávají rozsah problému, a tedy i nutnost čerpat tolik peněz, je pozitivním signálem. Řecko bude nakonec muset odepsat více dluhů, takže bude zřejmě nutné nějakým způsobem podpořit banky," řekl hlavní analytik společnosti HSBC Asset Management Alec Letchfield. "Pak ale bude nutné přinutit 17 vlád (členských zemí eurozóny), aby se na něčem dohodly," dodal.

Slova Fuchse potvrdil i Angel Gurría, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ten dnes v Madridu uvedl, že investoři by měli počítat s většími ztrátami z řeckého dluhu, než bylo uvedeno v uzavřené dohodě v červenci.

Stávající plán "dluh prakticky nesnižuje, ale zvyšuje ho," řekl Gurría. "To, co musíme udělat, je snížit zátěž. Problém je, že jsme začali říkat, že nikdo o nic nepřijde," dodal.

Roubini: Bude potřeba velkou bazuku na 2 biliony eur

V Aténách je nyní mise mezinárodních věřitelů, s nimiž se Řecko loni dohodlo na podmínkách čerpání záchranného úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Takzvanou "trojku", jak se této misi někdy říká, tvoří zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky (ECB).

Držitel Nobelovy ceny za ekonomiku Nouriel Roubini v neděli uvedl, že pro záchranu pomocí napumpování dalších bude potřeba "opravdu velká bazuka".

"Obávám se, že věci už se zcela vymkly kontrole. Bude potřeba obrovskou bazuku s nejméně 2 biliony eur, ale nelze čekat další tři měsíce, je třeba to udělat v příštích několika týdnech," poznamenal k tomu, jak se pomalu vyvíjí záchrana ze strany států eurozóny.

Eurozónu dnes čeká další klíčová schůzka pro budoucnost společné evropské měny. Ministři financí sedmnáctičlenného bloku, který se kvůli dluhové krizi potýká s vážnými problémy, budou řešit situaci kolem Řecka. Jednat budou i o otázce záchranného fondu eurozóny a reformách, které je nezbytné kvůli dopadům krize přijmout či alespoň do budoucna zvážit.

Eurozóna se už 21. července dohodla na druhém záchranném balíku pro Řecko a také na navýšení pravomocí pro svůj záchranný fond EFSF. U něj by měla reálná úvěrová kapacita stoupnout na 440 miliard eur, což obnáší potřebu garancí ve výši 780 miliard eur. Navíc by se měly zvýšit i jeho pravomoci.

Změny EFSF nyní procházejí ratifikací v jednotlivých členských zemích eurozóny, přičemž v uplynulém týdnu zdolaly jednu z potenciálních velkých překážek - Německo. Otázkou tak zůstává zejména postoj Slovenska, kde se jedna z koaličních stran staví proti navýšení pravomocí fondu. Slováci chtějí změny ratifikovat až jako poslední z bloku.