Američtí vědci poprvé použili klonovací techniku, aby získali embryonální kmenové buňky schopné dalšího růstu. Oznámil to ve středu vědecký časopis Nature. Podle expertů se jedná o mezník ve výzkumu kmenových buněk, ale zároveň možná i zdroje nových etických sporů.

Embryonální buňky se mohou přeměnit v buňky kteréhokoli lidského orgánu, a proto se staly těžištěm výzkumu zaměřeného na terapii dosud neléčitelných chorob nebo těžkých poranění. Zatím se ale nepodařilo vytvořit takové, které by měly specifickou DNA daného pacienta. Příjemce tak může darovaný orgán, vypěstovaný z cizích embryonálních buněk, odmítnout tak, jak se to občas děje v případě transplantátů.

Tým amerických vědců vedený Dieterem Eglim a Scottem Nogglem z New Yorku se nyní pokusil prokázat, že k tvorbě embryonálních kmenových buněk je možné použít klonovací metodu zvanou SCNT. Jde o přesun buněčného jádra a jeho genetického materiálu z jedné buňky do jiné. Nově získané buňky, které mají stejnou DNA, by pak bylo možné bezpečně využívat při další léčbě.

Zatím se metoda SCNT užívala při klasickém klonování, kdy se jádro jedné buňky nahradilo jádrem buňky dárcovské. Nikomu se ale zatím nepodařilo tyto buňky přivést k dalšímu růstu a dělení. Tým amerických vědců ponechal v první buňce původní genetický materiál a přidal k němu jádro z druhé buňky. Vzorek překvapivě prospíval a vyrostlo embryo o 80 až 100 buňkách.

Metoda podle agentury Reuters může narazit na protesty odpůrců klonování, zejména pokusů na lidských organismech. V nynější fázi výzkumu ji navíc nelze prakticky použít.

Dostane přednost etika nebo medicína?

Na etické problémy naráží už samotné využívání embryonálních kmenových buněk, proti němuž hlasitě protestují americké konzervativní kruhy. Tyto buňky se získávají z embryí starých jen několik dní, jejich zdrojem jsou většinou porodnické kliniky.

První naklonovaná ovce Dolly by oslavila patnáctiny. Má i závodní následovnice - čtěte ZDE

V roce 2006 vědci zjistili, že lze vytvářet takové buňky laboratorně na bázi pacientových kožních buněk a speciální směsi genů, která buňky "vrátí" do jejich embryonálního stavu schopného pozdější transformace. To bylo považováno za příslib, že se najde způsob, jak dospět k embryonálním kmenovým buňkám s potřebnou DNA. Později se ale ukázalo, že buňky získané tímto způsobem nemají vlastnosti identické s embryonálními.

Nová metoda může naznačovat, že embryonální kmenové buňky lze získat klonováním. "Který způsob je nejlepší? To ukáže až čas," komentoval objev profesor Chris Mason z londýnské univerzity. "Zkoumání různých cest může urychlit nástup buněčné terapie a nových léčebných postupů."