Větší integrace členských zemí Evropské unie není východiskem z dluhové krize, ale naopak příčinou dnešních problémů unie. Po dnešním summitu prezidentů zemí Visegrádské skupiny (V4) v Maďarsku to novinářům řekl prezident Václav Klaus.

Ostrým výrokem reagoval na dotaz, zda je správný návrh předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, aby se EU hlouběji integrovala v zájmu vyřešení dluhové krize.

Klaus v této souvislosti poznamenal, že se Barroso tragicky mýlí. Od ostatních prezidentů zemí V4 ale v této věci zazněly jiné názory.

"S panem Barrosem zásadně, ale absolutně nesouhlasím. Já myslím, že se tragicky mýlí. Dnešní problémy Evropy vznikly stále se zrychlujícím procesem více a více Evropy. To je naprosto evidentní věc a pan Barroso nepřichází s jiným návrhem, než že když to více a více Evropy vyvolalo dnešní problémy, tak zkusme jít ještě dále a ještě více. Já myslím, že to je fatálně mylný přístup," řekl Klaus.

Svůj komentář uvedl tím, že tento jeho názor je mezi účastníky summitu minoritní.

Odlišný pohled na budoucnost EU v souvislosti s dluhovou krizí prezentoval polský prezident Bronislaw Komorowski. "Polsko velice důsledně říká, že evropskou integraci musíme prohloubit a jenom tak se můžeme z krize dostat, ale nezapomeňme, že musíme i rozšířit Evropu," řekl.

 

Zdůraznil, že krize nevyplývá z přijetí nových členských zemí do EU. "Tyto příznaky začaly v zemích, které patří do eurozóny. To znamená, že to přišlo ze starých členských zemí," řekl.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič v souvislosti s plány na hlubší integraci v zájmu dohledu nad hospodařením zemí EU poznamenal, že členské státy suverenitu neodevzdávají, ale půjčují. "Protože, když chtějí, mohou vystoupit," řekl.

Prezidenti Polska, Maďarska, Česka a Slovenska dnes v maďarském Visegrádu zakončili dvoudenní summit, na kterém mimo jiné bilancovali dvacetiletí visegrádské spolupráce.

Maďarský prezident Pál Schmitt konstatoval, že V4 splnila své cíle, když pomohla čtyřem postkomunistickým zemím do NATO a EU. Podle Klause je nyní úkolem sdružení formulovat společné zájmy a prosazovat je v unii.

V4 podle něj přispěla k tomu, že se Polsko, ČR, Maďarsko a Slovensko sblížily a mají normální přátelské vztahy.

Prezidenti podpořili pokračování jaderné energetiky v regionu a odmítli "módní snahy" ji omezovat. V energetice by podle nich měly země V4 usilovat také o diverzifikaci zdrojů strategických surovin. V této souvislosti podle Schmitta jednali o stavbě nových produktovodů.