Areál armádních leteckých opraven má rozlohu menšího sídliště. Jejich 50 hektarů lukrativních pozemků rozesetých zejména v pražských čtvrtích Malešice a Kbely dosahuje hodnoty, která se podle odhadů blíží až jedné miliardě korun.

To je také jedním z důvodů, proč si firmu LOM Praha, coby jeden z posledních výrobních podniků patřících českému státu, vyhlédli obchodníci z vlivné finanční skupiny Penta. "V případě, že se ministerstvo obrany rozhodne podnik privatizovat, máme zájem se o něj ucházet," potvrzuje mluvčí Penty Martin Danko. O samotné pozemky podle něho až ve druhé řadě. "Primárně máme zájem o výrobní programy a výrobní kapacity podniku," říká.

Penta již před pěti lety získala od státu také další leteckou fabriku, Aero Vodochody. Tu by nyní mohla propojit s firmou LOM. Jinými slovy: výrobu přesunout do Vodochod a pozemky nabídnout developerům. "Výnosy z pozemků a nemovitostí mohou pokrýt náklady na nezbytnou restrukturalizaci a přesun podniku," připouští mluvčí.

Ambice Penty však podle zákulisních informací narážejí na zájmy dalšího významného hráče - společnosti Omnipol, která je největším českých obchodníkem se zbraněmi.

"Omnipolu na osudu leteckých opraven hodně záleží. Mimo jiné proto, že jedna z jeho firem přes ně zajišťuje nákladné opravy vrtulníků Sokol pro českou armádu. Lidé kolem Omnipolu si proto rozhodně nepřejí, aby podnik ovládla konkurenční Penta," řekl Ekonomu zdroj blízký ministerstvu obrany.

Obě strany ale možný střet kvůli firmě LOM odmítají. "Nevím, jak Penta s Omnipolem, ale Omnipol nemá s Pentou žádný spor," tvrdí ředitel Omnipolu Michal Hon. Odmítá také, že by jeho firma chtěla opravny převzít.

Ostatně ani ministerstvo obrany ještě privatizaci neschválilo. "V tuto chvíli ani nepřipadá v úvahu," tvrdí generální sekretář resortu Jan Vylita. Podle něho musejí nejdřív vzniknout strategie, v niž si stát ujasní, jaké má se společností úmysly. Nicméně i Vylita připouští, že státem vlastněné podniky typu leteckých opraven jsou v dnešní době přežitkem.

Spása od ruských vrtulníků

Finančníci z Penty argumentují, že kvůli zhoršující se hospodářské kondici podniku by ministerstvo nemělo s privatizací váhat. "Z veřejně dostupných informací je zřejmé, že společnost může mít ekonomické problémy," říká mluvčí Martin Danko.

Společnosti LOM, jejíž loňské tržby dosáhly jedné miliardy korun, totiž dlouhodobě klesají zakázky od armády. Začátkem roku její zaměstnanci dokonce chodili do práce jenom tři dny v týdnu. Situace by se však mohla v nejbližší době výrazně zlepšit - firma má totiž našlápnuto k zakázkám na generální opravy a modernizaci desítek přepravních vrtulníků MI ruské výroby. Jen ve státech NATO jich létá kolem dvou stovek. Velká část z nich přitom dříve nebo později bude potřebovat "upgrade".

Ve hře jsou obrovské peníze. Vylepšení jednoho stroje vyjde na 70 až 100 milionů korun. A například vedení NATO dnes hledá podnik, který by se postaral hned o 36 vrtulníků. "Tento tendr lze považovat za strategický. Úspěch v něm by znamenal zisk dlouhodobé zakázky, která by vytěžovala značnou část našich kapacit," říká mluvčí společnosti Martina Fišerová.

Pražské opravny mají slušnou výchozí pozici - před třemi lety zvládly modernizovat pět ruských vrtulníků pro českou armádu a získaly důležité know-how. A navíc, na rozdíl od většiny konkurentů drží i potřebné certifikáty od ruských výrobců.

"Když dnes nějaká armáda hledá podnik, který by jí legálně a se zárukou opravil vrtulníky MI, nemá mnoho možností. Pokud to kvůli politickým nebo bezpečnostním důvodům nechce svěřit firmám v Rusku, tak už zbývá pouze český LOM," potvrzuje Ruslan Puchov, vojenský expert z moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií.

Certifikáty rozhodují

Jenomže právě kolem klíčových certifikátů pro ruské vrtulníky je v poslední době velice rušno.
Rusové totiž ještě na jaře hrozili, že opravnám certifikáty neposkytnou, respektive neprodlouží platnost těch stávajících. Důvod? LOM podle nich načerno kupoval náhradní díly od českých obchodních firem, místo aby se obracel na státní ruské prodejce.

"Hrozí nebezpečí dodávek neautorizovaných dílů přes neprůhledné prostředníky a postih za porušení ruských zákonů. Tento postup by mohl výrazně oslabit pozice státního podniku LOM Praha u ruského výrobce Vertoljoty Rossii a zablokovat certifikaci k vojenským opravám, která je nezbytná k získání zakázek z třetích zemí," uvádí dopis, který zástupci ruského výrobce napsali ministerstvu obrany.

Jedním z obchodů, na který si Rusové stěžovali, byl podle zjištění týdeníku Ekonom letošní nákup šesti vrtulí za desítky milionů korun. Ty si armádní opravny pořídily od české firmy THT Ostrava, což kritizovalo i ministerstvo obrany.

Zástupci opraven se ovšem hájí, že všechno proběhlo podle zákona. "Pro získávání náhradních dílů byl nastaven velmi transparentní proces, v rámci kterého byly osloveny i ruské subjekty," říká mluvčí Fišerová.

A firma THT Ostrava dodává, že díky obchodu s ní opravny do­konce ušetřily. "Když si materiál kupujete přes ruské státní firmy, musíte počítat s tím, že kvůli jejich vysokým maržím se cena někdy až zdvojnásobí. My ale nakupujeme přímo od výrobců, proto naše ceny jsou mnohem nižší," říká výkonný ředitel společnosti Peter Baranec.

Alternativa v Turecku

Situace se změnila teprve v průběhu léta. LOM ukončil nákupy přes prostředníky a Rusové přestali dělat problémy s certifikáty.

"V současnosti má LOM všechny potřebné certifikáty, aby se mohl ucházet o zakázky na vrtulníky MI v zemích NATO," říká generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita.

Příměří ovšem platí jenom podmíněně. "Pokud se znovu vrátí předešlá praxe pro nákupy náhradních dílů, může se stát, že ruská strana certifikáty odebere, nebo neprodlouží jejich platnost," říká Petr Wrona, ředitel firmy AKM, která ruské výrobce v Česku zastupuje.

Podle zdrojů týdeníku Ekonom již Rusové dokonce začali vyjednávat s podniky v Turecku o možnosti, že by klíčové certifikáty poskytli raději jim. Pražské opravny by se posléze mohly ocitnout při stamilionových vrtulníkových tendrech mimo hru.

V krajním případě by dokonce hrozilo, že by LOM přišel o veškeré cerfitikáty a nesměl by už vylepšovat ani vrtulníky české armády. Hlavní hodnota tohoto 100 let fungujícího podniku by se tak zredukovala pouze na cenu jeho lukrativních pozemků.

Vladimír Šnídl


50 hektarů
Taková je rozloha pražských pozemků v majetku společnosti LOM.

Ruské vrtulníky řady MI mohou firmě LOM zajistit budoucnost - členské státy NATO, ale třeba i Indie potřebují opravit desítky těchto strojů. Foto: ČTK

Malešické letecké opravny již dokončily modernizaci pětice vrtulníků MI-171 pro českou armádu. Vybavily je novou elektronikou, kulomety i systémy pro pasivní ochranu. Foto: LOM

Související