Zhruba tři z deseti Čechů a Češek tvrdí, že se měli za minulého režimu lépe. Jen necelá čtvrtina dospělých uvedla, že se má lépe teď.
Za největší úspěchy po listopadu 1989 považují lidé nabídku zboží v obchodech, otevřené hranice a možnost kulturního vyžití, za největší neúspěchy kuponovou privatizaci, zhoršení mezilidských vztahů a práci úřadů. Vyplývá to z průzkumu společnosti SC&C pro Českou televizi mezi 623 lidmi nad 18 let.
Celkem 28 procent lidí uvedlo, že se před listopadem měli lépe. Naopak 23 procent dotázaných řeklo, že se jim lépe žije teď. Podle 17 procent Čechů a Češek je situace pořád stejná.
Zbývající dotázaní nedokázali odpovědět. Před 22 lety nebyli ještě na světě nebo byli malí. Minulý režim jako lepší hodnotí 31 procent dospělých.
Zhruba stejný podíl lidí - 32 procent - považuje za lepší současný systém. Pětina dotázaných si myslí, že je to vlastně stejné.
Podle autorů průzkumu jsou výrazné rozdíly mezi "pamětníky" a těmi, kteří dospěli až po sametové revoluci. Ti, co minulost pamatují, se k ní častěji přiklánějí.
U seniorů k pozitivnímu pohledu na bývalý režim přispívají také vzpomínky na mládí. Dramatické odlišnosti vidí sociologové i mezi obyvateli Prahy a zbytku ČR, vysokoškoláky a těmi s nižším vzděláním či mezi příznivci pravice a levice.
"Jakmile se lidem nedaří tak úplně dobře po ekonomické stránce, mají obavy ze ztráty zaměstnání, zasáhla nás ekonomická krize, tam opravdu není mnoho důvodů k optimismu. Ve zbytku republiky - v Čechách a na Moravě - je frustrace výrazně vyšší než u Pražanů a Středočechů," uvedla ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová.
Devět z deseti lidí si myslí, že po roce 1989 vznikly daleko lepší podmínky pro korupci. Jsou o tom přesvědčeni skoro všichni příznivci levice a přes tři čtvrtiny lidí s pravicovým názorem. Podle skoro dvou třetin dotázaných byli vrcholoví politici před listopadem méně úplatní než ti nynější.
Podle 56 procent lidí česká demokracie nefunguje srovnatelně s demokraciemi ve vyspělých zemích. Opačný názor má 44 procent osob. Optimističtější jsou mladší ročníky a lidé z Prahy. Podle skoro dvou třetin dospělých se očekávání spojená s polistopadovým vývojem nenaplnila. Opačně to vidí 37 procent Čechů a Češek.
Za úspěch za posledních 22 let označilo 92 procent lidí nabídku zboží, 89 procent otevření hranic a 81 procent kulturní vyžití. Naopak za neúspěch považuje 75 procent lidí kuponovou privatizaci, 72 procent mezilidské vztahy a 63 procent práci úřadů.
"Lidé dostali na výběr ze 17 položek a většina skončila na pomezí úspěchu a neúspěchu. Mezi nadprůměrné - a tudíž vlastně úspěšné - můžeme ještě počítat kvalitu vzdělání a nabídku politických stran," uvedli autoři.
Podle vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) výsledky vůbec nejsou pesimistické. "Lidé celkem správně a po právu hodnotí, co se povedlo, a to je koneckonců to, kvůli čemu se v listopadu 1989 šlo do ulic.
Tam se nešlo kvůli kuponové privatizaci, tam se šlo přeci kvůli svobodě, kvůli tomu, aby tady všechno neovládal stát, aby tady byl trh, aby tady mohlo být soukromé vlastnictví," řekl Vondra v ČT.
