Havlíčkobrodský okresní soud chce pustit z vězení Barboru Škrlovou, která byla odsouzená na pět let za podíl na týrání dětí v kauze Kuřim. Jeho úterní rozsudek je ale zatím nepravomocný, státní zástupce proti němu podal stížnost. O žádosti bude rozhodovat pobočka krajského soudu v Pardubicích.
Za nápravu Škrlové, zajištění bydlení a poskytnutí finanční pomoci se zaručilo občanské sdružení Šalamoun.
Škrlová se vyhlášení rozsudku nezúčastnila. Podle soudkyně Jany Panské Škrlová vykonala více než dvě třetiny uloženého trestu a soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno její polepšení. "S ohledem na závažnost provinění byla stanovena delší zkušební doba v trvání pěti let za současného dohledu probačního úředníka," uvedla Panská.
Podle názoru státního zástupce Jiřího Chaloupky však podmínky pro podmínečné propuštění Škrlové nebyly splněny a není záruka jejího budoucího řádného života.
"Stále se staví do role submisivní oběti, což je v rozporu s názorem znalců," uvedl Chaloupka v závěrečné řeči, v níž požadoval zamítnutí žádosti o propuštění. Poskytnuté záruky jsou podle něj nedostatečné.
Obhájce John Bok byl s rozhodnutím soudu spokojen. Podle něj sice Škrlová spáchala trestný čin, ale zároveň byla i obětí. "Za 16 let spolek Šalamoun požádal o spoustu podmínečných propuštění a desítky milostí. Ani jeden z našich klientů nezklamal, nevrátil se do vězení a nezačal páchat trestnou činnost," uvedl Bok.
Proměna v Aničku
Škrlovou poslal brněnský soud do vězení na podzim 2008. Šestatřicetiletá žena proslula přeměnou v třináctiletou Aničku nebo týraného chlapce Adama.
O předčasné propuštění žádala Škrlová prostřednictvím sdružení občanů Šalamoun už letos v polovině května. Havlíčkobrodský soud žádost ale tehdy zamítl. Podle odvolacího soudu v Pardubicích však jeho rozhodnutí mělo chyby a nedostatky.
Před novým rozhodnutím měl soud doplnit dokazování, zejména přibrat znalce, jenž by posoudil stupeň resocializace odsouzené.
Tvrdé tresty
Brněnský krajský soud vynesl rozsudek v takzvané kuřimské kauze, jednom z nejsledovanějších kriminálních případů posledních let, v říjnu 2008.
Svým rozhodnutím poslal na devět a deset let do vězení dvě sestry, a to za brutální týrání synů jedné z nich. Pětiletý trest odnětí svobody dostali Jan Turek a Škrlová, která se vydávala za dívku Aničku a po svém útěku do Norska za týraného chlapce Adama.
Na sedm let do vězení byli odsouzeni další pachatelé, Hana Bašová a Jan Škrla. Rozsudky později potvrdil olomoucký vrchní soud i Nejvyšší soud.
Bití, řezání, pálení
Kauza Kuřim začala v květnu 2007, kdy policie po oznámení jednoho ze sousedů nalezla v Kuřimi v komoře rodinného domu svázaného a nahého sedmiletého chlapce Ondřeje.
V domě byla i domnělá třináctiletá dívka Anna, za kterou se vydávala šestatřicetiletá Barbora Škrlová. Na týrání Ondřeje a jeho o dva roky staršího bratra Jakuba se měla podílet spolu s dalšími pěti lidmi, včetně jejich matky Kláry Maurerové.
Pachatelé zavírali děti do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy.
Během vyšetřování případu pobývali chlapci v brněnském krizovém centru Klokánek, a poté je do péče dostal jejich otec. O týrání synů nevěděl, protože se s ním Maurerová rozešla a ve styku s chlapci mu bránila.
Podle psychologického posudku budou následky hrubého zacházení chlapce provázet celý život.
Šalamoun se zaručil
Nové jednání o předčasném propuštění Škrlové z vězení začalo minulý týden. Za nápravu Škrlové se zaručilo občanské sdružení Šalamoun.
Jde o nevýdělečnou organizaci, která své náklady hradí z dobrovolných darů svých členů, z nadačních grantů, a příspěvků dobrovolných dárců. Dle svých možností přispívají také občané, jejichž případy se Spolek zabývá.
