Profesionální sportovec může podle Nejvyššího správního soudu z daňového hlediska působit také jako osoba samostatně výdělečně činná. To jej opravňuje uzavřít se svým klubem nejen pracovní, ale také další smlouvy.

NSS o tom rozhodl v uplynulých dnech, kdy se zabýval kauzou hokejisty pražské Sparty, týkající se cestovních výdajů ve výši asi 300.000 korun. Finanční úřad je odmítl uznat, čímž podle soudu pochybil. Informovala mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Sportovec denně dojížděl do Prahy na tréninky a zápasy autem z Milevska, kde bydlel. Měl uzavřenou hráčskou smlouvu. V roce 2007 si vykázal cestovní výdaje za spotřebované pohonné látky ve výši 300.000 korun. Finanční ředitelství v Českých Budějovicích mu je ale neuznalo.

Proto se hokejista obrátil na Krajský soud v Českých Budějovicích. Tam také neuspěl a kauza skončila u Nejvyššího správního soudu. NSS zjistil pochybení na straně finančního ředitelství i budějovického soudu.

Pracovníci obou institucí se chybně domnívali, že činnost profesionálního sportovce je po právní stránce podřaditelná pod pojem závislá práce. Vycházeli z toho, že pravidelným pracovištěm byl zimní stadion Sparty, a hokejistovo dojíždění tedy podle nich nemohlo být pracovními cestami, za které by uplatňoval výdaje podle zákona o daních z příjmů.

NSS zjistil, že hráčskou smlouvu mezi sportovcem a jeho klubem je třeba vyhodnotit jinak. Podle ní je sportovec osobou samostatně výdělečně činnou a jeho jízdy byly pracovními cestami. Má tedy nárok na uznání těchto výdajů. Soud proto předcházející rozhodnutí ve věci zrušil a případ vrátil krajskému soudu k novému rozhodnutí. Ten je povinen se řídit závěry NSS.