Sněmovna znovu schválila zavedení trestní odpovědnosti firem. Od příštího roku je budou soudy moci pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který ve středu opět schválila sněmovna, když přehlasovala prezidenta Václava Klause, který zákon vetoval v listopadu.

"Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod," odůvodnil tehdy Klaus své rozhodnutí.

Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD.

Hospodářská komora a část právníků varovaly před zneužíváním zákona. Také poslanec Michal Doktor (dříve ODS) poukazoval na to, že se norma může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje a účelového napadání. Proti schválení byla komunistka Marie Nedvědová, zaštiťovala se principem individuální trestní odpovědnosti.

Zastánci zákona poukazují mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil uvedl, že Evropská unie i mezinárodní organizace zavedení trestní odpovědnosti právnických osob už déle vyžadovaly. "Pokud chce Česká republika dodržovat mezinárodní závazky, musí tedy úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přijmout," upozorňoval ministr.

Prezident své veto vysvětlil mimo jiné tím, že norma popírá vazbu mezi pachatelem a trestem, je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat konkrétní viníky trestných činů a směřuje proti trendu odbourávat institut kolektivní viny.

Denní sazba pokuty až 2 miliony

Firmy bude možné stíhat pro téměř osm desítek trestných činů - například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní. Vláda do výčtu zařadila i kuplířství, sexuální nátlak, pohlavní zneužití a dětskou pornografii. Firma či společnost by v těchto případech nebyla trestána za samotný akt, ale za případnou organizaci těchto zločinů.

Proviní se, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel, pokud by tím firma získala prospěch.

Firma nebo organizace má být odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde. Hospodářská komora a část právníků varovaly před zneužíváním zákona.

Společnosti mají být trestány hlavně majetkovou sankcí, případně zákazem činnosti nebo zákazem přijímání dotací. Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela.

Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 až dvou milionů korun.