Ani středeční debata nad podobou ústavního zákona, který by povolil přímou volbu prezidenta, nepřinesla konkrétní výsledek. Koalice se s opozicí nemůže shodnout na způsobu jmenování členů bankovní rady České národní banky.

Jednání o zavedení přímé volby prezidenta poslanci ve středu přerušili, pokračovat mají v pátek ráno druhým čtením předlohy. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury bude možné dál předkládat nebo upřesnit pozměňovací návrhy. Ty ve středu přednesla jen opoziční ČSSD.

Závěrečné schvalování ústavní předlohy by se mělo uskutečnit ve sněmovně příští týden ve středu. Do té doby se bude konat další schůzka koalice s opozicí. "Ještě se mezi druhým a třetím čtením sejdeme," podotkl šéf poslanců VV Vít Bárta.

Pozměňovací návrhy ČSSD

Sociální demokraté dnes podali tři pozměňovací návrhy. Týkají se omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra.

ČSSD chce také omezit prezidentovu imunitu jen na dobu výkonu funkce. To by se ale nevztahovalo na nynějšího prezidenta Václava Klause.

V případě jmenování členů bankovní rady navrhla ČSSD dvě možnosti. Podle první z nich by byl nutný souhlas Senátu, v případě druhé podpis premiéra. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je přesvědčen o tom, že změna by nenarušila a nezpochybnila nezávislost centrální banky, jak se obává hlavně ODS.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) podotkl, že návrhy ČSSD s přímou volbou hlavy státu nesouvisejí. Zda projdou, nebo ne, bude záviset hlavně na politickém kompromisu. Pospíšil zdůraznil, že už vládní návrh přímé volby je kompromisem, který vzešel z jednání koalice a opozice.

"Jsme schopni a ochotni podpořit všechny tři podmínky," uvedl Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové). I on ale zdůrazňuje, že je nutné najít kompromis s dalšími stranami. ČSSD by podle Polčáka měla také zvážit, zda bude trvat na všech svých podmínkách.

V konečnou shodu věří i vicepremiérka Karolína Peake (VV).

Předlohu podpoří oba poslanci nové strany LEV 21. Její předseda Jiří Paroubek se pozastavil nad postupem ČSSD. "Změny v prezidentových pravomocích lze provést až při větší úpravě ústavy například v příštím volebním období," řekl novinářům bývalý předseda sociální demokracie.

Prodloužení funkčního období

V závěrečném hlasování budou poslanci rozhodovat i o pozměňovacích návrzích ústavně-právního výboru. Ty prosadila rovněž ČSSD.

Jde například o prodloužení funkčního období přímo voleného prezidenta o rok, tedy na šest let. Podle dalšího z návrhů by hlava státu mohla bez souhlasu vlády jmenovat vedení Nejvyššího správního soudu, jako je tomu nyní u představitelů Nejvyššího soudu.

Koalice nemůže prosadit zavedení přímé volby prezidenta sama. Pro přijetí návrhu je nutná ústavní třípětinová většina ve sněmovně i v Senátu. Hlasy opozice jsou potřeba v dolní komoře a zejména v komoře horní, v níž má ČSSD většinu.

Mechanismus přímé volby

Vláda navrhla v ústavní novele změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory.

Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k ústavnímu soudu by mohl podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.