Václav Havel, vůdčí postava protikomunistického odboje, prezident Československa a České republiky, zemřel dnes ráno "v tichosti a ve spánku" na Hrádečku. Bylo mu 75 let.

Václav Havel se od března léčil ze zánětu dýchacích cest.

Význam Václava Havla dalece přesáhl hranice Česka nebo Československa. Značného věhlasu dosáhl už na konci šedesátých let jako spisovatel a dramatik. Později jako hlavní postava odporu proti komunistickému totalitnímu režimu. A v roce 1989 jako symbol sametové revoluce a klidného přechodu k demokracii.

Prezidentem byl Václav Havel více než třináct let. Poprvé byl zvolen 29. prosince 1989, deset měsíců poté, co ho komunistický režim už poněkolikáté poslal do vězení.

V červenci 1990 už byl do funkce prezidenta zvolen demokratickým parlamentem. Potřetí se Václav Havel stal prezidentem už samostatné České republiky v lednu 1993. V lednu 1998 byl zvolen znovu.

Měl rozhodující vliv na změny, kterými Česko a jeho občané procházeli po sametové revoluci a prochází až do dneška. Nejen jako prezident.

Obzvlášť v době překotného přechodu k tržní ekonomice v první polovině devadesátých let často upozorňoval na negativní jevy, které ono období provázely. Často překvapivě kriticky, ale zároveň povzbuzujícím způsobem. A vždy prozíravě, jeho varování, třeba pokud šlo o vzrůstající míru korupce nebo prudce uvadající politickou kulturu, přicházela vždy s předstihem.

Byl to právě Václav Havel, kdo svým významem pomohl získávat pro celou zemi respekt okolního světa. Několikrát byl Václav Havel nominován na Nobelovu cenu míru. Zásadně přispěl svojí politikou k tomu, že se Česko stalo součástí západního světa a výrazným členem NATO nebo Evropské unie.

VIDEO: Prezidentské období Václava Havla
Havel_prezident.mp4.jpg

Když v únoru 1990 Havel promluvil před Kongresem Spojených států jako mluvčí těch, kterým se podařilo zlomit totalitní režimy východní Evropy, američtí zákonodárci jeho projev třiadvacetkrát přerušili potleskem.

Když na jaře 2009 navštívil Česko prezident Spojených států Barack Obama, vyžádal si jediné osobní setkání, s Václavem Havlem.

Osobnost Václava Havla byla tak silná, že řada významných politiků a intelektuálů neváhala každý rok na podzim přijet do Prahy na jím pořádané Forum 2000. Mezi těmi, kdo se na této konferenci, pořádané od roku 1997, snažili identifikovat klíčové problémy současné civilizace, byli například nositelé Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a Henry Kissinger nebo současná ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a mnoho dalších.

„Jsem nesmírně poctěn, že ho znám. Je to zcela obdivuhodný člověk. Velký spisovatel..., statečný muž. Muž, který je - a byl - ochoten jít do vězení kvůli svým zásadám,“ napsal v roce 2006 Lou Reed v medailonku pro časopis Time, který Havla zařadil mezi 60 „hrdinů naší doby“.

Václav Havel nikdy nepřestal být českým prezidentem. Nepřestal sledovat, kam a jak se společnost vyvíjí, a stále nabízel řešení. A naději. Jako třeba v listopadu 2009, kdy se znenadání objevil na obrazovce České televize, aby promluvil k dvacátému výročí sametové revoluce a popsal svoji vizi na dalších dvacet let.

„Před dvaceti lety jsem řekl, že naše země nevzkvétá. Naše země vzkvétá, ale občas dost divně. Velké kusy naší krajiny podléhají jakémusi zvrácenému stavebnímu běsnění, které rozsévá po zemi nové a nové přízemní velkosklady, ohromná parkoviště, nákupní haly, průmyslové zóny, skládky, zábavní zóny, hypermarkety. Slušnosti ubývá, krade se, a když někdo řekne, že se krást nemá, sklidí posměch. Ale i naše společnost prozírá. Bude se to postupně měnit. A už k tomu nebude naštěstí třeba revoluce. V roce 2029 budem dál. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“

Na Pražském hradě bude od pondělního rána vystavena pro veřejnost jedna z kondolenčních knih. Slavnostní poslední rozloučení s Václavem Havlem začne ve středu ve Vladislavském sále Pražského hradu. V pátek 23. prosince bude mít prezident Václav Havel státní pohřeb.