S rozmachem cestování do ciziny stoupá riziko nákazy bakteriemi, na které nezabírají žádná antibiotika. Letos si je ze zahraničních nemocnic dovezlo pět lidí, loni nikdo a předloni jeden.

Letošní nemocní pacienti nakazili dalších 11 lidí.

"Celkem odhalily testy v České republice zmutovanou verzi jinak neškodné Klebsielly u 15 lidí," řekla vedoucí národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková.

"Tři pacienti si dovezli nákazu z Řecka, jeden z Rhodosu a jeden z Itálie," upřesnila. Bakterie jsou nebezpečné zejména pro lidi zdravotně oslabené. Zdravý člověk může být nosičem a žádné potíže nemá, bakterie přežívá ve střevech.

Co je Klebsiella

nepohyblivá bakterie, která se vyskytuje ve vodě, v půdě, v trávicím a dýchacím ústrojí člověka a jiných zvířat

je to podmíněný patogen, sama od sebe škodit nemusí

je častým původcem infekcí v nemocnicích u oslabených pacientů

způsobuje záněty plic a jejich komplikace, je druhým nejčastějším původcem infekce močových cest u starších lidí

Pacienty v nemocnicích oslabené jinou nemocí ale může zabít. Po kombinaci těžkých zranění s touto bakterií zemřelo pět lidí.

Primář Vlastimil Jindrák, šéf antibiotického střediska Nemocnice Na Homolce, kde letos jednoho pacienta s nebezpečnou Klepsiellou také měli, řekl, že neexistuje žádný předpis pro nemocnice, který by upravoval postupy pro případ nákazy rezistentními bakteriemi.

Nemocnice se musejí řídit obecnými předpisy. "Máme nastavený systém, kdy všechny pacienty z geograficky rizikových oblastí při přijetí mikrobiologicky vyšetříme," řekl primář. Pokud se nákaza potvrdí, musí se pacient izolovat, personál užívá ochranné pomůcky, vše se dezinfikuje, aby se nákaza neroznesla.

Nárůst nákazy zkoumají vědci

Na rozdíl od Česka, kde je předepisování antibiotik přísně hlídáno, v Řecku a Itálii, kde je velký výskyt rezistentních bakterií, psali lékaři antibiotika často. "Vliv na šíření infekce tam mohla mít i nedokonalá protiepidemická opatření," odhadla Žemličková.

Vědci podle ní zkoumají, proč se v Česku letos takový nárůst nákaz objevil. Například v Izraeli, kde byl v jednom roce také velký nárůst, se zkoumalo, zda se k pacientům nedostala bakterie z potravin či roztoků dodávaných do nemocnic, nepodařilo se to ale objasnit.

Vědci předpokládají, že zmutované kmeny Klebsielly budou mít tendenci přežívat v zažívacím traktu dlouhodobě. A bude-li pacient oslaben, způsobí problém. Někteří nakažení mají bakterii v těle trvale, někteří se jí samovolně zbaví.

Podle Žemličkové je zatím málo případů, aby se dalo dospět k ucelenému závěru. Jedna studie ukázala, že zhruba do čtyř týdnů po ukončení léčby antibiotiky se u pacientů už bakterie neprokáže. Jiná studie ukázala, že když se po několika letech začala dávat pacientům antibiotika, bakterii v těle znovu měli.

Podle informací publikovaných European Center for Disease Prevention and Control (ECDC) je u Klebsielly pneumoniae antibiotická rezistence vážným problémem. V roce 2010 byla míra rezistence na antibiotika „poslední instance“ 15 %, zatímco o pět let dříve jen okolo 7 %. V některých evropských státech je rezistentních skoro 50 % kmenů.

Související