Pokutu téměř dvě miliardy korun musí z rozhodnutí finančního úřadu zaplatit Krajský soud v Brně za chyby při stavbě justičního paláce.

Je to dosud nejvyšší pokuta pro státní instituci, sankce se většinou pohybují v řádu milionů korun. Uvedla to v úterý Česká televize.

"Ministerstvo spravedlnosti o udělení sankce ví," řekla mluvčí resortu Tereza Palečková s tím, že jde o formální pochybení brněnského soudu. Vedení krajského soudu se odmítá k případu vyjadřovat s tím, že verdikt zatím není pravomocný.

Náklady na výstavbu justičního areálu v Brně se vyšplhaly z původních 800 milionů téměř na dvě miliardy korun. Kauzu v minulosti šetřila kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně i policie. Později případ odložila, ale ze stejných důvodů se začali stavbou paláce zabývat inspektoři brněnského finančního úřadu.

Za neoprávněné použití státních peněz nakonec vyměřili soudu pokutu 1,935 miliardy. K sankci nabíhají úroky z prodlení, takže se může vyšplhat až ke třem miliardám korun.

Soud se proti pokutě odvolal k brněnskému finančnímu ředitelství. "Dokud není řízení pravomocně skončeno, je Krajský soud v Brně vázán povinností mlčenlivosti," sdělila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

V minulosti však vedení soudu jakékoli chyby ve financování stavby paláce odmítalo.

Ministerstvo spravedlnosti, pod které soudy patří, momentálně nemá prostředky, aby po případném pravomocném rozhodnutí mohlo pokutu uhradit.

Rozpočet resortu na letošek je asi 20,7 miliardy korun, z toho 13,2 miliardy je určeno pro justici a devět miliard na personální výdaje. Na investice má resort letos pouze tři čtvrtě miliardy.

 

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl ČT, že pokud by bylo o pokutě pravomocně rozhodnuto v dané výši, musel by požádat ministra financí Miroslava Kalouska o navýšení rozpočtu svého resortu.

Pokud brněnský krajský soud s odvoláním neuspěje, může ještě požádat o prominutí ministerstvo financí. "Každý případ se posuzuje jednotlivě, vychází se z toho, jak závažné to bylo porušení," řekla televizi mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová.

Ministerstvo financí podle informací většinou velmi vysoké sankce odpustí nebo několikanásobně sníží. Třeba v roce 2010 Nejvyšší soud po vleklém sporu s ministerstvem financí zaplatil za chyby ve svém hospodaření pouze 700 tisíc korun, ačkoli původní výše uložených sankcí činila 49 milionů korun

Za stejné peníze 15 kilometrů dálnice

Pokuty pro úřady se v minulosti většinou pohybovaly v řádech statisíců či milionů. Jednu z největších sankcí dostaly Plzeňský a Jihočeský kraj od ministerstva financí za závažné systémové chyby v čerpání evropských peněz. Loni tak musely zaplatit celkem 245 milionů korun.

Za podobnou sumu, jako činí pokuta a úroky z prodlení, stát postavil například justiční palác v Praze na Míčánkách. Je to zhruba i rozpočet na stavbu vyhořelé části pražského Průmyslového paláce nebo asi patnácti kilometrů dálnice.

Rekonstrukce okresního soudu se dá podle zdroje pořídit za 100 až 200 milionů korun, výstavba menší věznice by stála asi miliardu. Finanční úřad musí při pochybení podle zákona ukládat pokutu ve výši nákladů na stavbu či rekonstrukci objektu.

Pokuta od ÚHOS 200 tisíc

Krajský soud v Brně už kvůli stavbě justičního areálu jednu pokutu dostal. Sankci 200 tisíc korun mu kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách v polovině roku 2010 vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a loni na podzim ji potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.

ÚOHS vadilo využití opce na dodatečné práce v objemu 233 milionů korun bez DPH, což bylo podle úřadu v rozporu se zákonem. Rozsah dodatečných prací narostl o více než 100 procent proti původnímu předpokladu. Rozhodnutí ÚOHS se týkalo jen výstavby menšího z obou objektů areálu.

Výběr z pokut, které v posledních letech dostaly státní instituce a správa:

Únor 2010 - Skončil vleklý spor mezi Nejvyšším soudem (NS) a ministerstvem financí kvůli dvěma pokutám za administrativní chyby v hospodaření soudu, ministerstvo prominulo soudu většinu uložených odvodů. Soud tak zaplatil pouze 700.000 korun. Obě původně uložené pokuty přitom dohromady činily 49 milionů korun. Administrativní chybu NS objevil v roce 2005 při hospodářské kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení proinvestovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši.

Květen 2010 - Třímilionovou pokutu dostal Liberec kvůli závažným pochybením v miliardovém tendru na svoz a nakládání s odpadem. Město se odvolalo, v prosinci 2010 ale verdikt potvrdil i šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj.

Červenec 2010 - ÚOHS uložil pokutu 1,5 milionu korun statutárnímu městu Hradec Králové za postup při zadávání výstavby nových parkovacích míst.

Srpen 2010 - Ministerstvo zemědělství dostalo od ÚOHS dvě pokuty, milion a 800.000 korun, za chyby v tendrech na informační technologie. Zakázky z roku 2009 v hodnotě půl miliardy korun získala bez otevřeného řízení společnost Telefónica O2 a ministerstvo smlouvy podepsalo i přes dočasný zákaz úřadu.

Leden 2011 - Více než deset milionů korun zaplatila Univerzita Palackého v Olomouci kvůli čtyři roky staré administrativní chybě, za niž jí ministerstvo financí krátce před koncem roku vyměřilo pokutu. Univerzitě přitom původně hrozilo, že bude muset vrátit do státní pokladny zhruba padesát milionů korun a zároveň uhradit stejně vysoké penále. Celkově by tak přišla přibližně o sto milionů.

Květen 2011 - Pokutu 6,55 milionu korun dostalo od ÚOHS v prvoinstančním řízení město Liberec za chyby v tendrech souvisejících s mistrovstvím světa v klasickém lyžování v roce 2009. Město tendry nezákonně dělilo. Hodnota zakázek, které ÚOHS zkoumal, se pohybovala kolem jedné miliardy korun.

Červen 2011 - Plzeňský a Jihočeský kraj dostaly od ministerstva financí pokutu celkem 245 milionů korun za závažné systémové chyby v čerpání evropských peněz. Sporné dotace pocházely ze druhé a třetí výzvy regionálního operačního programu Jihozápad. Plzeňský kraj zaplatil 95 milionů, Jihočeský 150 milionů korun. Pokud by se tak nestalo, nedostaly by další dotace.

Září 2011 - Praha dostala od antimonopolního úřadu pokutu 1,1 milionu korun za chyby v tendru na zajištění provozu metropolitní sítě. Úřad také magistrátu uložil zákaz plnění smlouvy se společností T-Systems, kterou Praha vybrala.

Leden 2012 - Pokutu asi dvě miliardy korun dostal podle České televize za chyby při stavbě justičního paláce Krajský soud v Brně od finančního úřadu. Jde o historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad. Verdikt je zatím nepravomocný.