Ústavní soud zrušil rozhodnutí, podle nichž měla Praha odhlučnit rušnou část magistrály v Michli. Soudci tak vyhověli stížnosti hlavního města. Spor se nyní vrátí k Městskému soudu v Praze k novému projednání.

Podle ÚS má město jen omezené možnosti regulace hluku kolem sporné ulice 5. května. Je sice vlastníkem komunikace, ale zároveň musí umožnit její veřejné užívání a nezodpovídá za případné škody způsobené provozem.

Magistrát zatím rozhodnutí ústavních soudců nechce komentovat. "K rozsudku, jakožto k probíhajícímu sporu, se může magistrát vyjádřit nejdříve po doručení písemného vyjádření Ústavního soudu," uvedla pro server IHNED.cz mluvčí Tereza Krásenská.

Soudkyně zpravodajka Ivana Janů zdůraznila, že ÚS hledal ve složité problematice rozumné řešení. Přesto očekává, že nález může vyvolat polemiky.

Na hluk si dlouhodobě stěžovali obyvatelé domů u silnice. Uspěli u Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Ústavní soud ve středu ale jejich rozhodnutí zneplatnil.

Obyvatelé domů kolem magistrály jsou středečním rozhodnutím zklamaní. Jsou přesvědčení o tom, že město by mohlo vykonat pro regulaci provozu a odhlučnění mnohem více, než koná nyní.

Spát? Jen s ucpávkami uší

V domech kolem silnice se prý dá spát jen s ucpávkami v uších a prakticky nelze otevírat okna, řekla jedna z obyvatelek Alžběta Rejchrtová. Naopak právní zástupce Prahy František Gebauer označil středeční nález ÚS za excelentní, invenční a přesvědčivý.

Ústavní soud podle Janů pečlivě zkoumal konflikt vlastnických práv majitelů bytů a hlavního města jako vlastníka komunikace. Nakonec se přiklonil na stranu Prahy.

"V žádném případě nechceme říci, že ti lidé jsou tam vydáni napospas. Ústavní soud ale prostě nedošel k závěru, že by to obtěžování (hlukem) bylo nad míru přiměřenou těm poměrům, které tam individuálně existují," uvedla Janů.

Soudkyně: Město se snaží

Město se podle Janů snaží situaci dlouhodobě řešit, a to například výstavbou velkého městského okruhu. Mnozí majitelé bytů navíc podle soudkyně i v době pořízení nemovitostí věděli, že sousední ulice je a bude rušnou dopravní tepnou.

Ve sporu konkrétně jde o část ulice 5. května v úseku mezi Vyskočilovou a Michelskou ulicí. Podle zrušeného verdiktu město mělo snížit hluk na zákonem stanovené limity 60 decibelů ve dne a 50 decibelů v noci. Uvnitř domů nesměl hluk překročit hodnoty 45 decibelů přes den a 35 decibelů v noci.

Spor má komplikovaný vývoj. Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu obyvatel okolních domů původně zamítl. Odůvodnil to tím, že magistrát je vlastníkem komunikace, avšak nikoli jejím provozovatelem, a nemůže tak provoz regulovat, omezovat či zakazovat.

Městský soud ale verdikt změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Po žalobcích prý nelze požadovat, aby dlouhodobě snášeli obtěžování hlukem "nad míru přiměřenou poměrům". Verdikt posléze potvrdil Nejvyšší soud. Po zásahu Ústavního soudu je znovu v platnosti rozhodnutí obvodního soudu.

Pomoci má nový asfalt

Gebauer zdůraznil například to, že rozsudek by byl jen těžko vykonatelný. Snížení rychlosti na magistrále požadovanou změnu k lepšímu nepřineslo.

"Zatunelování této komunikace podle znalců nepřipadá v úvahu, protože tam prochází metro a tak dále," uvedl Gebauer.

Nyní se podle něj testuje nová asfaltová směs, po jejímž použití na povrch vozovky se hlučnost sníží o pět až deset procent. V části ulice 5. května je už směs položena. Nelze však prý předjímat, kdy se podaří pokrýt celou komunikaci.

Obyvatelé domů chtějí s městem dále vyjednávat. "Jde o to, aby město situaci u nás nezhoršovalo, aby nestavělo nové nájezdové rampy, aby nestavělo další administrativní centra, která tam přivádějí další tisíce aut, a aby protihluková opatření skutečně uvedlo v život," řekla Alžběta Rejchrtová.

Spory o hluk i na jižní Moravě

Podobný spor řeší i Nejvyšší správní soud na jižní Moravě, kde neutěšenou situaci ohledně překračování limitů ještě více rozvířil nový krajský územní plán. Ten totiž počítá s výstavbou nových silnic v místech nadlimitních emisí a prašnosti.

Obce napadly schválené koridory chystaných silnic R43 z Brna do Pardubického kraje i R52, která má dotvořit dálniční spojení z Brna do Vídně.

Související