Vláda schválila 38 miliard korun na pomoc eurozóně. MMF chtěl víc než dvojnásobek

Vláda schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. Nepošle ale požadovaných 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 90 miliard korun), ale jen 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun.

Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky (ČNB), která o žádosti vlády o peníze ale ještě musí rozhodnout. Poskytnutím půjčky dává ČR podle předsedy vlády Petra Nečase najevo, že v rámci EU patří do skupiny ekonomicky zdravých států.

Jakmile se vláda v souvislosti s půjčkou MMF na ČNB formálně obrátí, bankovní rada jako její nejvyšší řídící orgán tuto otázku pečlivě a odpovědně zváží, řekl mluvčí centrální banky Marek Petruš.

Nejbližší pravidelné zasedání bankovní rady ČNB je plánováno na čtvrtek. Pokud do té doby budou splněny formální náležitosti, je nanejvýš pravděpodobné, že se tím bankovní rada bude zabývat již tento čtvrtek, dodal. Ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že na nejbližší jednání bankovní rady jde.

ČR záleží na stabilitě eurozóny, se kterou je velmi úzce ekonomicky provázána, zdůraznil Nečas. Premiér také podotkl, že při pohledu na to, které země EU půjčku poskytují a které ne, je zřejmá dělicí linie mezi státy považovanými za ekonomicky zdravé a těmi, které ekonomicky zdravé nejsou.

Nečas v této souvislosti použil přirovnání, že "stádo jménem EU se rozděluje na skupinu, kde jsou zdravé kusy, a na skupinu, kde jsou nemocné kusy". Zdravé kusy podle něj na půjčku mají a podílejí se na ní. Pro ČR je podle premiéra jednoznačně lepší být ve skupině zemí, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Finsko a Švédsko, než být ve skupině s Portugalskem, Řeckem, Maďarskem či Rumunskem.

Nedáme víc než Poláci

Částka 1,5 miliardy eur podle Nečase vznikla tak, že ČR hodlá poskytnout v přepočtu na jednoho obyvatele stejnou částku jako sousední Polsko. Původních 3,5 miliardy eur bylo totiž přibližně 2,2krát více. Druhým příměrem byla výše částky poskytovaná Slovenskem, které je v eurozóně.

On-line ze středečního dění v ČR i ve světě ZDE

Analýza

Půjčka 38 miliard MMF na záchranu eura: Pozice Česka v osmi bodech zobrazit

Kalouskovy garance

Kabinet se také usnesl, že ministr může bance nabídnout státní záruky za úvěry měnovému fondu v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur, pokud bankovní rada ČNB bude souhlasit s žádostí o poskytnutí nové půjčky z devizových rezerv. Garance by se tak promítla do schodku rozpočtu.

"Je to velmi teoretická možnost pro situaci, že se MMF stane nesolventní, tak vláda nabídne ČNB garanci státního rozpočtu," poznamenal Kalousek.

Takovou záruku je potřeba poskytnout formou zákona, který by podle ministra vláda neprodleně předložila parlamentu.

Pokud se však ČNB rozhodne peníze neuvolnit, má ministr financí do 30 dní předložit vládě jinou alternativu řešení. "O té zatím nechci uvažovat. Spolupráce s ČNB je vůči veřejným rozpočtům nejšetrnější," dodal Kalousek.

Z ekonomického pohledu podle něj není možné po bankovní radě chtít, aby říkala, že poskytnutí půjčky je správný krok.

"Na druhou stranu bankovní rada nedělá politiku, tím méně zahraniční politiku. Tu dělá vláda a toto rozhodnutí skutečně je primárně zahraničněpolitické," poznamenal Kalousek.

Británie a Bulharsko pomoc odmítly

Lídři Evropské unie se loni v prosinci na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se ale posléze na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko.

Premiér dříve naznačoval, že je spíše proti tomu, aby ČR půjčku poskytla. Dnes zdůraznil, že půjčka reálně nic v eurozóně nevyřeší. "To má skutečně spíše politicky signální rovinu než rovinu praktického vyřešení reálného problému," dodal.

Prezident Václav Klaus poskytnutí peněz dosud odmítal.

Proti poskytnutí půjčky dnes ráno před budovou vlády protestovalo několik členů a příznivců neparlamentní strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. Půjčku označili za "lokajskou úsluhu tuzemských eurohujerů".

Podmínečný souhlas s evropskou smlouvou

Vláda se zároveň ve středu dohodla na tom, že podmíněně souhlasí s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Pro její přijetí je nutné dojednat některé stále otevřené body a smlouvu ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem.

TOP 09, které předsedá ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, se ve středu na vládě při hlasování zdržela. Podle informací ČTK chce smlouvu ratifikovat prostou parlamentní většinou, což ale bylo pro koaliční ODS a Věci veřejné nepřijatelné.

Vláda tak zřejmě zmírnila svou pozici z minulého týdne, kdy přes nesouhlas TOP 09 ministři za ODS a Věci veřejné prosadili, aby se o smlouvě konalo referendum. Mělo být buď samostatné, nebo společné s referendem o českém vstupu do eurozóny.

Klaus: Já nepodepíšu

Smlouva vyvolává na české politické scéně velké napětí, prezident Václav Klaus už vládě vzkázal, že podobný dokument podepisovat nehodlá. Pro přijetí smlouvy se jasně vyslovila opoziční ČSSD.

O smlouvě, která by měla zpřísnit rozpočtový dohled, se budou již v pondělí bavit šéfové států a vlád EU. Dohoda, která mimo jiné počítá s tím, že by země měly do svého práva zakotvit pravidla v podstatě vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, má platit pro státy eurozóny. Přistoupit k ní mohou ale i další členové EU. Pro ně by nicméně začala platit až v okamžiku, kdy by tyto země zavedly společnou evropskou měnu.

Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který o smlouvě v minulých dnech jednal s partnery v EU, novinářům řekl, že požadavek české vlády na referendum v Bruselu "nikdo nechápe". "V očích všech svých kolegů ze zemí Evropské unie jsem četl totální nepochopení tohoto postoje," dodal s tím, že on však jejich pohled chápal.