Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal končí ve funkci.

S definitivní platností dostal podmíněný trest za to, že odmítl vydat kontrolnímu orgánu sněmovny podklady umožňující audit hospodaření NKÚ.

Odvolací Městský soud v Praze v pondělí potvrdil rozsudek, který vynesl loni v srpnu Obvodní soud pro Prahu 7. Za zneužití pravomoci úřední osoby Dohnalovi vyměřil osmiměsíční trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu 18 měsíců.

Odsuzující verdikt je pravomocný, podle zákona o NKÚ proto Dohnal musí odejít.

Dovolání už nic nezvrátí

Proti verdiktu je nyní možné podat pouze mimořádný opravný prostředek, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu. Rozsudek je však pravomocný a zákon o NKÚ říká, že výkon funkce prezidenta úřadu končí mimo jiné právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin.

Dohnal při sporu s poslanci již dříve namítal, že by jejich prověrka narušila nezávislost úřadu, který by tak nebyl dostatečně chráněn před politickými vlivy. "Kdybych byl nyní postaven do stejné situace, postupoval bych naprosto stejně jako v minulosti," řekl před časem.

Pokuta ho nezlomila

Dohnal dostal podle obžaloby na konci roku 2010 oznámení o tom, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny zahájil prověrku úřadu. Poslanci ho zároveň požádali o součinnost při auditu a o předložení dokumentů, které jsou podle nich pro jejich práci nutné.

Dohnal požadavek odmítl, přestože již za stejné jednání dostal dříve padesátitisícovou pokutu. Protože je jako šéf NKÚ zodpovědný za jeho hospodaření, chtěl podle žalobců zabránit kontrole a vyhnout se postihu za případné chyby.

"Situace byla neudržitelná. Očekávám, že se zlepší komunikace mezi všemi dotčenými orgány," řekla v reakci na rozsudek místopředsedkyně sněmovního kontrolního výboru Zdeňka Horníková (ODS).

Nečas: Nepřekvapilo mě to

Rozhodnutí soudu nepřekvapilo premiéra a předsedu ODS Petra Nečase. Podle něj se nyní potvrdily pochybnosti, které na adresu prezidenta NKÚ vyslovil už v minulosti, uvedl vládní mluvčí Jan Osúch.

Díky Dohnalově konci vláda opět může začít projednávat kontrolní závěry NKÚ, které od srpna nechávala ležet ladem. Premiér vloni v létě uvedl, že je těžko přijatelné, aby tehdy nepravomocně odsouzený Dohnal kritizoval ministry za to, co dělají ve svých resortech.

"Nedovedeme si představit, že by tam mohl pan Dohnal sedět a my bychom mohli brát věrohodně jeho kritická slova na adresu hospodaření toho nebo onoho ústředního orgánu státní správy," řekl v srpnu 2011 předseda vlády.

Poslanci však zároveň nyní musí začít hledat nového ředitele této významné kontrolní instituce. Šéf komunistů a předseda sněmovního kontrolního výboru Vojtěch Filip očekává, že premiér svolá jednání všech pěti sněmovních stran a nepůjde jen o dohodu koalice. "Prezident NKÚ není ten, kdo by měl být jmenován díky koalici, ale musí to být dohoda všech pěti stran," podotkl Filip.

Kdo místo Dohnala?

Až šéfa NKÚ poslanci zvolí, do funkce jej na devět let jmenuje prezident republiky. Spekuluje se o tom, že by Dohnala mohl nahradit dosavadní ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk.

"V této chvíli je to pro nás úplně nová informace. My jsme dopředu nehledali žádného kandidáta, protože řádný mandát měl panu Dohnalovi skončit až v roce 2014," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Nastala nová situace a měla by se řešit "v nejbližších dnech a týdnech", uvedl.

Zatím podle Stanjury není jasné, zda bude ODS navrhovat kandidáta. "V každém případě vládní koalice se bude muset na někom shodnout, aby provizorium bylo co nejkratší," uvedl. Vláda se už po soudním verdiktu v první instanci nezabývala závěry NKÚ; podle Stanjury se naskytla šance, že se věc vrátí do normálu.

Poslanci zvolili Dohnala prezidentem NKÚ v říjnu 2005. Po smrti jeho předchůdce Lubomíra Voleníka v roce 2003 se parlamentní strany nedokázaly téměř 2,5 roku nedokázaly shodnout na tom, koho do této funkce navrhnou.

V době, kdy stál Voleník v čele úřadu, si úřad získal respekt napříč politickým spektrem. Na počátku června 2003 Voleník zemřel, instituci pak dočasně vedl její tehdejší viceprezident Dušan Tešnar.