Výjimečnou situaci řešil ve čtvrtek Nejvyšší správní soud (NSS). Kárnou žalobu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) na předsedu Okresního soudu v Děčíně Miroslava Kureše nečetl jako obvykle jeho úředník, ale jeden z členů kárného senátu. Úředník na soud zapomněl.

Něco podobného se u NSS patrně ještě nestalo. Kuneš proti postupu protestoval.

"Zástupce ministerstva spravedlnosti se nedostavil bez jakékoliv omluvy," uvedla předsedkyně kárného senátu Ludmila Valentová.

"Dvacet pět let jsem trestním soudcem a toto se mi nestalo, aby nepřišel k soudu státní zástupce," uvedl Kureš. V kárných řízeních se totiž podpůrně používá trestní řád a řídí se podobnými pravidly jako trestní řízení. Podle Valentové je však možné kárnou žalobu projednat i bez kárného žalobce, který se nedostaví bez omluvy.

Ministerstvo spravedlnosti se soudu omluvilo. "Ze strany ministerstva došlo k ojedinělému administrativnímu nedopatření, kvůli kterému se odpovědný zaměstnanec včas nedozvěděl o konání jednání. Ačkoliv zákon připouští, aby se jednání konalo i bez osobní účasti kárného žalobce, ministerstvo se jednání chtělo účastnit," uvedla mluvčí Tereza Palečková. Úředníci, kteří komplikace způsobili, budou podle ní potrestáni.

Čísla na Rychetského či spolupracovníky Klause

Kureš čelí kárné žalobě ve spojitosti s kauzou telefonních výpisů. Soud, jemuž předsedá, opakovaně umožnil policii sledovat čísla vlivných lidí - například předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo spolupracovníků prezidenta Václava Klause.

Pospíšil děčínským soudcům vyčítá to, že poskytování výpisů povolovali bez náležitého odůvodnění, prakticky "na běžícím pásu".

Kureš řekl, že neměl možnost detailně ověřovat, komu daná telefonní čísla patřila. "Mohl jsem vycházet pouze ze spisového materiálu," uvedl. Podobná zneužití systému policisty se podle něj nejspíš objevují i na dalších soudech.