Od dubna zákon zakáže losovací tendry, takzvané losovačky – jako symbol korupce a neprůhlednosti českých veřejných zakázek, v nichž se ročně protočí kolem 700 miliard.

Poslanci odhlasovali jejich zákaz loni v listopadu v novele zákona o veřejných zakázkách. Letos 31. ledna ještě museli přehlasovat senátní verzi, ale losování sporným bodem nebylo. Ministerstvo financí proto v prosinci úřadům doporučilo losovačky nevypisovat.

Přesto jen v lednu a v únoru města, kraje a úřady přišly s losovacími tendry za 4,1 miliardy, což je dvakrát víc než za stejné období loňska. „Svádí to k vysvětlení, že zadavatelé to chtějí udělat, dokud to ještě jde,“ myslí si Martin Kameník z protikorupčního sdružení Oživení.

Existuje hned několik důvodů, proč losovačky nevyužívat.

Losovačky provází jejich strašná pověst, zčásti oprávněná. Začala před pěti lety při slavné karlovarské losovačce na stavbu sportovní haly za 1,2 miliardy, při níž úředník dlouho šátral v osudí, než dokázal vytáhnout čísla uchazečů.

Čtyři roky od "karlovarské losovačky". Neprůhledný způsob zakázek města dál využívají

Praha losovala mezi zájemci o zakázku. Na poslední chvíli, než to zakáže zákon - čtěte ZDE

Losování už dnes zajišťují počítače a s nimi souvisí druhý důvod: podezření, že vždy není čisté. Policisté od loňska vyšetřují zakázky za dvě miliardy (nejčastěji určené právě na čističky, vodovody a kanalizace), které ovlivnil upravený počítačový program.

Není vůbec jisté, jestli kvůli losování nakonec neutratí víc peněz. HN například loni popsaly případ tendru na stavbu depozitáře knih v Hostivaři, která se oproti otevřené soutěži prodražila o 37 milionů.

Losování totiž funguje tak, že se ze všech přihlášených náhodně vyberou finalisté. A ti pak podají konkrétní nabídku. V případě depozitáře Národní knihovny tak vypadla firma, která byla ochotna stavět za mnohem méně než pozdější vítěz.

Experti na zakázky přitom upozorňují, že losování jako takové není špatné. Třeba když není malá vesnice opravdu schopna vyhodnotit desítky přihlášek do tendru. Například v Irsku úspěšně fungují, používají je dokonce i některé soukromé firmy.

„Aby mělo losování smysl, musí zajistit to, co se u nás nepodařilo – důvěryhodné losování,“ myslí si Jiří Skuhrovec, který v rámci projektu zIndex hodnotí veřejné zakázky.

Více o losovačkách čtěte v úterních Hospodářských novinách.

Čtěte více v Hospodářských novinách

Čtyři roky od "karlovarské losovačky". Neprůhledný způsob zakázek města dál využívají