Pokud čtvrt milionu lidí podepíše v Česku petici, že se chce v referendu vyjádřit například k vybudování další jaderné elektrárny, měli by je politici vyslyšet. A referendum uspořádat.

Počítá s tím vládní návrh ústavního zákona o obecném referendu, který ve středu schválil kabinet Petra Nečase. Všelidové hlasování by mohla vyhlásit i sama vláda, nikoli ale senátoři a poslanci, jak navrhovali sociální demokraté.

Právě kvůli tomu ale může návrh skončit pod stolem. K tomu, aby mohl platit potřebuje koalice i hlasy sociálních demokratů ve sněmovně a v Senátu.

Vláda v návrhu změnila jediný parametr, když z 35 procent na 50 procent zvýšila podíl voličské účasti nutné k tomu, aby byly výsledky referenda uznány za platné a závazné.

"Důvodem je, že nižší kvorum by mohlo být zástupným důvodem pro sněmovnu, proč neschválit vyhlášení konkrétního referenda zákonem pro příliš nízkou účast," vysvětlila změnu vicepremiérka a šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake (VV)

Materiál počítá s tím, že občané budou v referendu rozhodovat především o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu.

Referendum by tak mělo zasahovat především do působnosti moci výkonné a týkat se věcí, které přesahují funkční horizont jedné vlády - například právě novou výstavbu jaderné elektrárny,  přijetí eura nebo snížení trestní odpovědnosti mladistvým.

Daně jsou tabu

Referendum se naopak nebude moci konat například o ustanovování jednotlivých konkrétních osob do funkcí či o jejich odvolávání, o otázkách týkajících se daní či o takových otázkách, které by zasahovaly do práce soudů nebo byly v rozporu s mezinárodními závazky země. Tato ustanovení by byla ukotvena v ústavní novele.

"Trochu se obávám, že by referendum mohlo zaplevelit rozhodování politiků v Česku. V určitých případech by mohlo fungovat jako alibistické odůvodnění, proč by některé věci neměli rozhodnout sami," řekl v České televizi politolog Michal Pink.

Vládní materiál zmiňuje také výdaje na realizaci případného referenda a připomíná, že když v roce 2003 občané ČR hlasovali o připojení k EU, přišlo to stát celkem na 401,6 miliardy korun.

Otázka referenda je v ČR dlouhodobě předmětem ostrého politického boje. Od roku 1989 je to už jedenadvacátý návrh, o němž politici jednají.

Nynější vládní koalice nedávno smetla v Poslanecké sněmovně ze stolu opoziční návrh na zákon o referendu. Ten předpokládal vypsání referenda na základě petiční akce 200 tisíc občanů nebo potom, co by jej podpořilo 80 poslanců nebo 33 senátorů.

Nový návrh se zase nelíbí opozici. Tvrdí, že není nutné, aby v případě, že petici za referendum podepíše 250 tisíc lidí, musela všeobecné hlasování schvalovat ještě sněmovna.

Výběr dosavadních návrhů zákona o obecném referendu:

16. února 1994 - Poslanecká sněmovna zamítla návrh ústavního zákona o referendu, který předložil Jan Kryčer a další poslanci z Českomoravské strany středu, ČSSD a Liberálně sociální unie.

27. září 1995 - Sněmovna zamítla návrh Jaroslava Ortmana a dalších poslanců Levého bloku na ústavní zákon o lidovém hlasování, které mělo rozhodovat o přípustnosti podstatného omezení svrchovanosti ČR. Jeho předmětem mělo být mimo jiné rozhodnutí o vstupu do EU a do NATO.

3. listopadu 1995 - Poslanci zamítli návrh ČSSD na ústavní zákon o referendu. Rovněž parlamentní výbory s výjimkou jediného navrhovaný ústavní zákon nepodpořily pro jeho právní nepřipravenost.

14. března 1996 - Sněmovna v prvním čtení zamítla poslanecký návrh ústavního zákona o referendu předložený klubem KSČM.

25. února 1997 - Poslanecká sněmovna vrátila návrh komunistických poslanců na ústavní zákon o referendu k dopracování.

22. října 1997 - Sněmovna zamítla ve třetím čtení návrh ústavního zákona o lidovém hlasování a o lidové zákonodárné iniciativě, předložený klubem ČSSD.

2. února 1999 - Ve druhém čtení zamítli poslanci návrh ústavního zákona o lidovém hlasování skupiny poslanců ČSSD.

13. července 1999 - Poslanecká sněmovna zamítla ve třetím čtení návrh KDU-ČSL na ústavní zákon o referendu.

9. prosince 1999 - Sněmovna schválila návrh ústavního zákona o referendu o vstupu do EU, který předložila skupina poslanců Unie svobody. V říjnu 2000 Senát vrátil návrh sněmovně. Sněmovna poté nepodpořila senátní verzi návrhu a parlament se již předlohou nezabýval.

25. ledna 2001 - Poslanecká sněmovna neschválila ve třetím čtení vládní návrh zákona o referendu.

7. února 2002 - Sněmovna těsnou většinou schválila vládní návrh zákona o referendu. V září 2002 Senát vládní návrh zamítl.

29. června 2005 - Sněmovna schválila vládní návrh ústavního zákona o referendu. V prosinci 2005 Senát návrh podle očekávání s definitivní platností neschválil.

14. března 2007 - Komunisté ve sněmovně neuspěli už v prvním kole s návrhem na uzákonění obecného celostátního referenda.

26. října 2007 - Návrh ČSSD na uzákonění obecného celostátního referenda v závěrečném sněmovním hlasování neuspěl.

10. prosince 2010 - Sněmovna už v prvním kole zamítla návrh ČSSD na uzákonění celostátního referenda.

14. března 2012 - Sněmovna zamítla hlasy koalice už v prvním čtení předlohu ČSSD o obecném referendu.