Generální tajemník rakouské pobočky Amnesty International Heinz Patzelt vyzval evropské vlády, aby důrazněji prosazovaly opatření proti diskriminaci největší a zároveň nejčastěji znevýhodňované menšiny v Evropě. Problém se podle něj dlouho zametal pod koberec a nyní je na čase, "aby se Evropa probudila a učinila přítrž pronásledování těchto společenství vytlačených na okraj".
K Amnesty International se přidává i OBSE. Ředitel kanceláře pro demokratické instituce a lidská práva Janez Lenarčič vyzval členské státy OBSE, aby se zasazovaly o zlepšení bytové a životní situace Romů. Kritizoval, že v minulosti byla příliš často prováděna nucená vysídlování romských tábořišť, aniž byla jejich obyvatelům vysvětlena jejich práva nebo aby jim bylo poskytnuto náhradní ubytování nebo odškodnění. Naléhavě důležité podle Lenarčiče je, aby byl Romům umožněn legální pobyt a natrvalo poskytovány náhradní byty.
Obě organizace požadují kroky ke zlepšení situace Romů. Podle AI byly loni tisícovky Romů v Evropě postiženy nebo ohroženy nuceným vystěhováním, jejich socioekonomická situace se výrazně lišila od situace většinového obyvatelstva. Jen 38 procent Romů v Evropě prý má placenou práci, kratší než šestiletou školní docházku má 31 procent Romů. Zhruba 15 procent Romů dokonce patří mezi analfabety. Každý pátý Rom se stal obětí rasisticky motivovaného zločinu.
Mezinárodním dnem Romů se připomíná první celosvětový kongres Romů, který se konal v roce 1971 v Londýně. Založena tehdy byl mezinárodní romská organizace Romani Union.
V 27 členských zemích EU žije až 12 milionů Romů, kteří jsou tak největší etnickou menšinou v Evropě a dodnes jsou často oběťmi pronásledování a vyhánění. Zvláště Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, kde žijí dohromady zhruba tři až čtyři miliony Romů, ale také Česká republika, byly v uplynulých letech dějištěm konfliktů mezi Romy a většinovým obyvatelstvem. Mezinárodní diskuse vyvolalo hromadné vysídlování Romů z Francie a Itálie.
V České republice zaškrtlo při loňském sčítání lidu romskou národnost jen 13 000 lidí, ale podle mnoha odhadů, například romského aktivisty Karla Holomka, jich v zemi žije kolem 250 000.
V zájmu zlepšení přístupu Romů ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení byl v červenci 2011 schválen unijní rámec pro národní strategie k integraci Romů do roku 2020. Jeho základem jsou integrační plány jednotlivých členských států EU.
