Kabinet nepředvádí krásnou podívanou a mnohé jeho kroky jsou sporné. Sociální demokraté však nemají lepší řešení a jejich výčitky vůči premiéru Petru Nečasovi (ODS) jsou demagogické, píše se v komentářích k pátečnímu hlasování ve sněmovně.

Vláda nemá spolehlivou důvěru, není oblíbená, ale je legitimní, komentuje sobotní Mladá fronta Dnes (MfD) výsledek pátečního hlasování o důvěře pro kabinet ODS, TOP 09 a platformy kolem vicepremiérky Karolíny Peake (dříve VV). Pro vládu hlasovalo 105 ze 198 přítomných poslanců, proti 93. Vláda požádala dolní komoru o důvěru potom, co skončila koalice ODS a TOP 09 s Věcmi veřejnými.

Většina občanů, jak ukazují průzkumy, kdyby mohla, řekla by "proti návrhu". Vláda je neoblíbená. To však samo o sobě v demokracii neznamená, že je špatná.

Výtky, které vznesl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a vznášejí je, další jsou ale vážné, podotýká deník. "Ať je nám tedy Nečas třeba nesympatický a ceny v obchodech nám připadají vysoké, můžeme sice srdcem a pocitem hlasovat proti, ale rozum by měl být pro," píše MfD.

Nestabilní? Stejně jako minulé

Podle komentátorky Lidových novin (LN) je vláda čistě z pohledu stability a vydíracího potenciálu jednotlivců velmi standardní. O nic horší, ani lepší než kabinety Mirka Topolánka, Jiřího Paroubka, Stanislava Grosse, Vladimíra Špidly nebo Václava Klause.

"V nihilistické atmosféře, kterou je veřejný prostor prostoupen, se snadno zapomíná na Melčáka, Pohanku, Wolfa, Kotta a Bielesze. Průzkum jejich postapokalyptických aktivit a majetkových poměrů by mohl být zajímavou matérií pro historky vládnutí," míní autorka komentáře.

Krize je pravidlem

Debata o svrhávání vlády podle MfD znovu ukázala dvě možná podstatnější věci, než je osud Nečasova kabinetu. Většina diskuzních příspěvků měla nízkou kulturní i věcnou úroveň, byly trapně přehnané. A pak: vládní krize nejsou v Česku od konce hanebné koaliční smlouvy výjimkou, ale pravidlem.

"Hlasování o důvěře můžeme čekat ve zbývajících rocích do konce řádného volebního období ještě několikrát. Nakolik se bude vládnoucí uskupení víc a víc podobat Topolánkovu kabinetu, visícímu na několika vyděračích, to záleží především na Petru Nečasovi," píšou LN.

Dodávají, že vůle vládnout a prosazovat svůj program je vlastní každému politikovi; je jenom na něm, co tomu obětuje.