Na zkušenou do zahraničí se šestadvacetiletý doktorand Jan Staněk z ČVUT chystal už delší čas. Když přišla možnost přihlásit se do stážového programu IBM, která každoročně otvírá dveře svých výzkumných laboratoří nadějným studentům ze sedmnácti zemí střední a východní Evropy a Středního východu, nezaváhal.
„Přišlo to jako na zavolanou,“ říká v rozhovoru pro server IHNED.cz student, který uspěl v náročném výběrovém řízení a v pondělí odjíždí do švýcarského Curychu, kde se na šest měsíců stane pravou rukou profesionálního výzkumného týmu IBM.
Co rozhodlo o tom, že do výběrového řízení půjdete?
Program probíhá již od roku 2007. Délka stáže je od 3 do 6 měsíců a studentům jsou hrazeny náklady na dopravu a pobyt v místě laboratoře. Talentovaní studenti mají možnost pokračovat se spolupráci s laboratoří i po skončení stáže.
Projít výběrovým řízením do programu Great Minds se v minulosti podařilo i několika studentům z českých vysokých škol. V loňském roce například výběrovým řízením úspěšně prošel Vít Prajzler z Fakulty elektrotechniky ČVUT. Ten se po stáži k IBM do Curychu vrátil a dnes zvažuje novou kariérní příležitost v podobě PhD studia na ETH v Curychu.
Mezi hlavní faktory rozhodně patřily prestiž IBM, výzva v podobě mezinárodního výběru a také skutečnost, že jsem už o zahraniční stáži dříve uvažoval. Původně jsem ji plánoval na druhý rok doktorského studia, tato možnost tedy přišla jako na zavolanou.
Jakému oboru se věnujete?
Tématem mého doktorského výzkumu je ochrana informací v sítích a v rámci IBM projektu se budu věnovat zase zabezpečení dat v cloudech.
Jak probíhalo výběrové řízení?
Nejprve bylo potřeba zaslat životopis a motivační dopis. Zejména u motivačního dopisu je nutné, aby se člověk vyjadřoval stručně a jasně, ale přesto dostatečně obsáhle definoval své cíle. Chybět nesmí ani doporučení od pedagoga. Pak následují pohovory a ve finále probíhá v IBM Research interní řízení, kde si manažeři projektů obhajují kandidáty, které by chtěli přijmout do svých týmů.
Na jaký moment nejvíc vzpomínáte?
Mně osobně nejvíce utkvěl v paměti rozhovor s doktorem Jensem Jelittem, mým budoucím vedoucím v IBM. Nebyl to žádný stresující výslech ale velmi příjemné popovídání o tom, co bych chtěl dělat, co mě zajímá, na čem v projektu dělají oni a jak by se naše cíle daly skloubit. Při pohovoru jsem vůbec nebyl ve stresu, neměl jsem pocit, že mě někdo hodnotí nebo po mně něco chce. Zpětně ale vidím, že jsme v těch třiceti minutách dostatečně podrobně probrali nejen obsah budoucího výzkumu, ale i mé znalosti, zkušenosti a představu o dalším rozvoji.
Čím myslíte, že jste vedoucího projektu zaujal?
Zřejmě bylo důležité, že mé téma výzkumu zaměřené na bezpečnost v sítích je hlavní či vedlejší součástí hned několika projektů v IBM Curych. Také mi bylo jednou přímo řečeno, že je vidět, že mám jasnou představu, co a jak chci dělat a odhodlání do toho jít naplno, což je velmi podstatné.
Co vám těsně před odjezdem zabírá nejvíce času?
Dokončení veškeré rozdělané práce, aby tu po mně půl roku neležely nějaké resty. Pracuji v Akademii věd v Ústavu fotoniky a elektroniky, kde mám částečný úvazek. Takže teď tam uzavírám svou práci na jednotlivých projektech. Pak ještě ve škole dopisuji článek z výzkumu, který jsem tu dodělal. Týká se bezpečnosti internetové telefonie. Do pondělí to chci stihnout, tak toho je ještě hodně.
