Část obžaloby proti někdejším manažerům Mostecké uhelné společnosti, kterou švýcarský soud předal prokuratuře k dopracování, se týká především obvinění z praní špinavých peněz v souvislosti s privatizací Škody Holding.

Zbylé tři body obžaloby vedené proti šestici českých manažerů a jednomu Belgičanovi, přijal soud bez výhrad. Jde o "porušení povinností při správě cizího majetku, podvod a padělání",

Plyne to z textu dokumentu z 12. dubna, jímž švýcarský federální soud vrátil spis prokuratuře, a který získal týdeník Ekonom.

Soud v něm prokuraturu vyzývá především k doplnění a přesnějšímu vysvětlení obžaloby v souvislosti mezi aktivitami Appian Group (která v roce 1999 ovládla Mosteckou uhelnou), privatizací Škody Holding a vznesenému obvinění z praní špinavých peněz.

"Obvinění týkající se praní peněz neumožňuje v každém z případů pochopit, jaké jednání či opomenutí je individuálně vytýkáno každému z obviněných," píše mimo jiné soud.

Obviněnými muži jsou Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus a Jacques de Groote. Švýcarská prokuratura má na doplnění spisu čas do 12. června.

Není vyloučeno, že kvůli okolnostem privatizace Škody Holding, jíž se teď musí znovu a detailněji zabývat, by se v centru pozornosti švýcarské prokuratury mohly ocitnout i další osoby.

Mladá fronta Dnes například loni v září zveřejnila dokumenty, které mimo jiné naznačují, že v rozsáhlé struktuře firem a jejich účtů ve švýcarských bankách, které měly vztah ke skupině Appian, se objevuje kromě bývalých i nynějších manažerů Škody i jméno bývalého šéfa ČEZ Martina Romana.

Případem se zabývala i česká protikorupční policie. Od loňského listopadu prověřovala Romanovu roli při zadávání zakázek ČEZ pro plzeňskou Škodu, případ ale v březnu odložila s tím, že Roman nespáchal žádný trestný čin.

Případ nadále v agendě soudu

Soud v jednom z bodů dokumentu, který má týdeník Ekonom k dispozici, také výslovně píše, že i když spis vrací k doplnění prokuratuře a řízení se přerušuje, "případ zůstává nadále v agendě soudu". Možnost, že by Česko mohlo využít nové příležitosti a pokusit se opět připojit k trestnímu řízení je proto minimální.

Česká republika se však kvůli novému vývoji v případu rozhodla vyčkat i s civilní žalobou, kterou má již připravenou.

Hlavní argumentem je obava z toho, že pokud by soud nakonec žalobu vůbec nepřijal, hrozil by Česku ze strany obžalovaných manažerů miliardový soud za škodu způsobenou zablokováním dvanácti miliard korun na švýcarských účtech.