V japonské malířské tradici má krásná dívka jasně určenou podobu. Na tváři moc nezáleží, stejně si ji často stydlivě zakrývá vějířem či rukávem. Ale musí mít bohaté vlasy, útlou šíji a krásně zdobené kimono.

Alespoň tak byly krásky, jeden z nejčastějších motivů japonských grafik, zpodobňovány ještě do konce devatenáctého století. Na mnoha příkladech to dokládá výstava Stín kvetoucí sakury v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Muzeum disponuje bohatou kolekcí japonského umění, kvůli výstavě si přesto kurátorka Gabriela Elbelová půjčila exponáty i z dalších českých sbírek, především z Národní galerie. Také na katalogu se podíleli odborníci z různých institucí, a tak kdo chce, může se dozvědět opravdu hodně o historii japonského dřevořezu, umění necuke nebo o tvrdém, ale výnosném živobytí starojaponských nakladatelů, tiskařů či malířů.

A také o zásazích cenzorů, kterým se vydavatelé velmi populárních ilustrovaných knih tištěných technikou dřevořezů hbitě přizpůsobovali.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se