Atentát na třetího nejmocnějšího muže nacistického Německa vyvolal na českém území nebývalé represe nacistického režimu. Podle historiků se představitelé domácího odboje represí obávali, dokonce varovali londýnskou exilovou vládu před uskutečněním atentátu.

Přesto byl pro české postavení mezi spojeneckými státy ten čin velmi významný, tvrdí Michal Burian z pražského Vojenského historického ústavu. Především vyvraždění Lidic a Ležáků mělo ve světě obrovskou odezvu. Teprve poté došlo k jednáním o oduznání Mnichova.

Za důležitou považují historici i symbolickou rovinu atentátu, to, že si nacisté, kteří považovali Čechy za bázlivý národ, který se "nahoře hrbí a dole šlape", uvědomili, že jsou postižitelní.

Interaktivní grafika přehledně přibližuje, jak to na místě atentátu vypadalo, ukazuje situaci při obléhání kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se výsadkáři skrývali a obsahuje rozsáhlé dobové fotogalerie z Lidic a Ležáků.

 

Související