Fiala to oznámil novinářům po jednání s rektory.

"Školné jako takové nebo jeho zavedení není v programu této vlády," řekl. Dodal, že však uvažuje o zavedení takzvaného zápisného. Ministr se ve čtvrtek s rektory vysokých škol dohodl také na tom, že jim ministerstvo v příštím akademickém roce zaplatí o pět procent studentů méně než v tomto roce.

Fialovo rozhodnutí si pochvalují ti, kteří protestovali proti reformě vysokých škol spojované se jménem bývalého ministra Josefa Dobeše. "Považujeme to za krok pozitivní, to samozřejmě. Má ale pro nás jedno minus a jeden otazník. Minusem je, že se neustále jedná o zápisném, které je pro nás jen převlečeným školným. Otázkou pak ale do budoucna je, co vlastně bude předmětem avizované novelizace. Rozhodně nás bude zajímat, jakým způsobem bude nakládat s akademickými svobodami i ekonomickou stránkou věci. Co se týče snižování počtu studentů, pokud kopíruje demografický vývoj, nejsem proti. Radikální snižování bych ale považoval za špatný krok," uvedl pro IHNED.cz Michal Uhl z iniciativy Za svobodné školy.

 

Pochvala od rektora

"Vítáme především to, že nyní chce ministerstvo povahu reforem řešit přínos vysokými školami. Změny potřebujeme, to je jisté. Ale chceme se na jejich vytváření přímo podílet. Ministr nám slíbil, že v nejbližší době stanovíme přesný harmonogram toho, jak budou další jednání probíhat. Zastavený návrh zákona by měla nahradit rozsáhlá novela. Budeme určitě chtít prosadit lepší vyvážení pravomocí v rámci vysokých škol, nakloněni jsme také spolupráci akademického světa s podnikatelským," řekl rektor VŠE Richard Hindls.

Návrhy, které by se měly dostat do novely, chce ministr ještě projednat se zástupci vysokých škol, stejně jako návrh zákona o finanční pomoci studentů. "Nebude vázán na školné a jeho cílem bude výlučně zajištění možnosti půjček na životní náklady v době vysokoškolského studia," sdělilo ministerstvo.

Kdy by mohly změny začít platit, Fiala nechtěl odhadovat. Reforma se připravuje řadu let, akademici ji pokaždé ostře odmítli.

Co vadilo rektorům VŠ na reformě?

Reforma při rozhodováních o klíčových záležitostech posilovala roli externích aktérů skrze tzv. radu veřejné vysoké školy (dnes správní rada), kterou jmenuje ministr (ze dvou třetin na základě návrhu vysoké školy, z jedné třetiny z vlastního podnětu se souhlasem vlády ČR). Rada veřejné VŠ má například nově místo akademických senátů schvalovat statut jako základní předpis vysoké školy a také její rozpočet. V některých momentech naopak návrh reguluje uspořádání vysoké školy mnohem striktněji než dnes (např. složení akademického senátu).

Návrh reformy obsahoval zákonné omezení zastoupení studentů v akademických senátech veřejných vysokých škol, a tedy snížení jejich vlivu na chod vysoké školy. Zatímco současný zákonný rozsah počtu studentů v akademických senátech je 1/3 až 1/2 členů, návrh obsahoval omezení tohoto počtu na 1/3.

Podle návrhu by všichni studenti na vysokých školách měli platit školné ve výši stanovené danou školou. Po dobu standardní doby studia by přitom zákon garantoval maximální výši takto stanoveného školného v hodnotě 10 000 Kč za semestr.   

Návrh neupravoval status soukromých vysokých škol, které si podle zástupců veřejného vysokého školství zaslouží přísnější regulaci.

Zdroj: Wikipedia

Související