Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo městskému soudu návrh na povolení obnovy řízení v případu vytunelovaných CS fondů, z nichž v 90. letech zmizela miliarda korun. Návrh se týká miliardáře Pavla Tykače a dalších tří lidí, u kterých dříve žalobce trestní stíhání zastavil.

"Objevily se ale nové důkazy, kvůli kterým by se měl proces obnovit," uvedla mluvčí žalobců Irena Válová.

Podle Válové jsou důvodem nové skutečnosti, které by mohly samy o sobě nebo v souvislosti s dosavadními poznatky vést k závěru, že k původnímu zastavení stíhání nebyl důvod. Návrh soudu ještě nedorazil. Sdělila to jeho mluvčí Martina Lhotáková. Podle ní by se mělo o obnově řízení rozhodnout ve veřejném jednání.

Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela jsou novými důkazy "vylhaná svědectví skupiny osob vedených podvodníkem Chobotem, kteří se snažili Pavla Tykače neúspěšně vydírat". Státní zástupce se podle něho nezabývá pravdivostí nových skutečností, ale pouze tím, zda byly či nebyly známé již dříve.

Trestní stíhání Tykače, dříve spolumajitele firmy Motoinvest a nyní vlastníka těžařské společnosti Czech Coal, bylo v roce 2007 zastaveno. Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun. Fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy CS Fond skupina Motoinvest. Tykač podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.

Státní zástupce Marek Solar již dříve hovořil o možnosti obnovy řízení proti lidem, kteří byli v minulosti obviněni v souvislosti s případem vytunelovaných fondů, ale jejich stíhání bylo zastaveno. Reagoval tak na nová svědectví, která zazněla v rámci dalšího procesu v kauze, i na slova soudce Kamila Kydalky, že stíhání skutečných "hráčů" bylo "záhadně" zastaveno.

V únoru 2007 odvolací soud potrestal jednatele Umany Josefa Matoulka osmi lety vězení a Vladislava Nadě pěti roky. Makléř Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek dostali po čtyřech letech.

Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné kvůli tomu, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí.

Zastupitelství chce obnovit stíhání Pavla Tykače v případu zmizelé miliardy korun - čtěte ZDE

Ministerstvo financí podalo trestní oznámení v kauze MUS, požaduje i náhradu škody - čtěte ZDE

Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. Spor o pohledávky, které kvůli úrokům vyšplhaly na čtyři miliardy korun, je nyní u pražského městského soudu, kam ho vrátil Nejvyšší soud. Letos v dubnu Hospodářské noviny napsaly, že pohledávku koupila od Akra firma Naval Architects Shipping Company, za kterou stál Tykač.

Pavel Tykač začal podnikat po listopadu 1989, po prodeji svého podílu v obchodní firmě se soustředil na finanční investice ve skupině Motoinvest. Ta na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů. Motoinvest získal akcie v řadě fondů či bank a shromáždil tak významné balíky.

Po Motoinvestu přišla Mostecká uhelná

Proti aktivitám Motoinvestu zasahovala Česká národní banka a zajímala se o ně také policie. V roce 1999 byl Tykač krátce poradcem ministra financí Iva Svobody (ČSSD), který byl odsouzen za vytunelování firmy Liberta. Po rozpadu Motoinvestu se stáhl do ústraní a o jeho dalších aktivitách se objevovaly jen sporadické informace.

Tykač, jehož majetek odhadl v roce 2009 časopis Týden na 27 až 32 miliard korun, se na scéně znovu objevil před šesti lety, když získal 40 procent Mostecké uhelné (MUS). Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) Tykač definitivně ovládl loni, za zbývající polovinu zaplatil podle médií zhruba deset miliard korun.

Související