České dráhy (ČD) odmítají poskytnout jakékoliv detailnější informace ke smlouvě týkající se dlouhodobého pronájmu brněnského hlavního nádraží.

Jde o kontrakt z roku 2008, na jehož základě ČD celý patnáctihektarový železniční areál v centru jihomoravské metropole na čtyřicet let pronajaly akciové společnosti Brno New Station Development (BNSD). Ta má přitom anonymní vlastnickou strukturou.

O informace ke smlouvě požádali státem vlastněnou železniční firmu už v únoru brněnští občanští aktivisté reprezentovaní Matějem Hollanem.

„Nedostali jsme od nich vůbec nic. Jediné co nám sdělili, jsou termíny jednání mezi ČD a BNSD. Dokonce nám neposkytli zápisy z jednání, ani informace o výši nájemného, všechno je prý obchodní tajemství, což považuji za absurdní,“ říká Hollan, člen brněnské občanské koalice Nádraží v centru a předseda občanského sdružení Brnění.

Hollan se proti neposkytnutí požadovaných informací v březnu odvolal, ale generální ředitel Českých drah Petr Žaluda v dubnu původní stanovisko ČD potvrdil. Žadatelé se ale nevzdávají. Jak Hollan týdeníku Ekonom sdělil, rozhodli se obrátit na justici a minulý týden podali správní žalobu k Městskému soudu v Praze.

Tiskový mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský se proti nařčení ze zatajování informací ohrazuje. Argumentuje tím, že některé dílčí dotazy týkající pronájmu nádraží v minulosti vícekrát zodpověděli, zejména novinářům. Ale při posuzování žádostí podávaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím mohou prý vyhovět jen těm požadavkům, které nespadají do obchodního tajemství či do osobních údajů.

Proč v tomto případě bylo za obchodní tajemství označeno téměř vše, neosvětlil.

Přednost mají koleje

Zajímavý je postoj samotného generálního ředitele ČD Petra Žaludy. V telefonickém rozhovoru s týdeníkem Ekonom uvedl, že se zveřejněním informací v zásadě nemá problém a je ochoten se na celou věc „znovu podívat“.

Žaluda by měl rozkrýt karty i ve vlastním zájmu. Brněnskými aktivisty je totiž podezírán, že ve firmě Brno New Station Development má vlastnický podíl. Hollan a jeho kolegové k tomu nemají žádné důkazy, ale poukazují na někdejší údajnou úzkou spolupráci mezi BNSD a finanční skupinou AXA, kde byl Žaluda před svým příchodem do Českých drah nejvyšším šéfem pro Česko i Slovensko.

Už v roce 2008 přišel brněnský deník Rovnost s informací, že „Žaludova“ AXA byla v době tendru finančním partnerem BNSD (noviny se tehdy odvolaly na interní dokumenty Českých drah).

„Jediné, co s BNSD měla AXA společného, že od ní odkoupila v Brně barák, nic víc,“ dušuje se ale Žaluda, sám rodák z Brna, a poukazuje i na to, že České dráhy partnera pro revitalizaci a rozvoj brněnského nádraží začali vybírat dávno před jeho příchodem do ČD, ještě za předchozího ředitele Josefa Bazaly.

Faktem ale je, že dvě klíčové smlouvy – smlouvu o nájmu a smlouvu o revitalizaci brněnského nádraží – byly podle dostupných informací podepsány v červnu a v prosinci 2008, přičemž Žaluda stojí v čele Českých drah už od února 2008.

 

Větší transparentnost v celém případu je nutná i proto, že se stále spekuluje o možnosti prodeje celého nádraží či některých jednotlivých nemovitostí. BNSD má přitom na objekty, které nebudou využívány pro železniční dopravu, předkupní právo.

Hospodářské noviny začátkem letošního roku dokonce přišly s informacemi, že se již prodej části pozemků potají připravuje. Podle některých zdrojů se o věc měla zajímat i Bezpečnostní informační služba.

Mluvčí drah Petr Šťáhlavský ale říká, že o prodeji nemovitostí nemůže být rozhodnuto dříve, než bude definitivně vyřešena otázka budoucnosti celého brněnského železničního uzlu.

„Laicky řečeno, přednost mají koleje a nádraží a dokud nebude jasno, kde budou stát, tak není ani jasno, co by se mohlo prodávat,“ poznamenává mluvčí drah.

Připomeňme, že v Brně je osud ná­draží, ležícího v sousedství historického jádra, již řadu let velmi zpolitizovaným problémem. Ve hře jsou stále dvě varianty – první počítá se zachováním a rozvojem ve středu města (to podporují právě občanští aktivisté), druhá s přestěhováním o sedm set metrů jižněji na okraj širšího centra (k tomu se nadále přiklání radniční koalice ČSSD-ODS). Přesun by stál minimálně dvacet miliard korun.

Ať si ale čmuchají a pátrají, krasavci

Z nedávných vyjádření lze dovodit, že sama firma BNSD, už spíše počítá s tím, že stěhování kvůli nedostatku peněz ve státní kase (a také kvůli nedávnému navrácení územního řízení na samý počátek) v nejbližších desetiletích asi nedojde a připravuje rozvojové projekty v současné lokalitě.

Právě sama firma Brno New Station Development, v jejímž představenstvu sedí i místopředseda brněnské ODS a zastupitel Jiří Hos, by mohla mlhu pod Špilberkem pomoci rozptýlit. Ale její ochota ke komunikaci zřejmě začíná a končí u samotných developerských projektů. Co se týče podmínek kontraktu s Českými drahami, k tomu zástupci společnosti nic zveřejňovat nehodlají.

„Můžete mi říct, proč bych to měl dělat? Co je komu do toho? My jsme přece soukromá firma,“ argumentuje člen představenstva a personální manažer BNSD Jiří Hromada, který je ve firmě od jejího založení v roce 2007. Stejně tak nepovažuje za nutné zveřejňovat akcionáře firmy.

„Ať se spekuluje dál. Můžete klidně spekulovat, že spolumajitelem je ministr dopravy či ministerský předseda, pokud to někoho uspokojí,“ směje se do telefonu zástupce BNSD a nabízí, že „klidně i zazpívá, pokud by o to byl zájem“. Na aktivity občanského sdružení Brnění je Hromada už alergický.

„To jsou banditi a zločinci, kteří nám jenom hází klacky pod nohy. Ať si ale čmuchají a pátrají, krasavci. Já mohu říci jediné - psi štěkají a karavana jede dál,“ glosuje brněnské poměry Hromada. Informace o sobě BNSD nepodává ani úřadům. V rozporu se zákonem nezveřejňuje účetní závěrky (první a také jediná, která je ve sbírce listin obchodního rejstříku, je za rok 2008).

 

Matěj Hollan ze sdružení Brnění a z koalice Nádraží v centru ve svém tlaku na České dráhy i BNSD hodlá vytrvat. „České dráhy spravují majetek státu, tedy i každého z nás. Tvrdit, že nemohou veřejnosti - které to nádraží patří – sdělit komu, na jak dlouho, za kolik a za jakých podmínek nádraží pronajaly, je neobhajitelné. Tímto způsobem lze potichu odklonit celá republika. Je to evidentně nezákonné a protiústavní jednání,“ myslí si.

Související