Vážený tazateli,

pracovní poměr může být dle § 48, odst. 1, zákoníku práce rozvázán 1. dohodou, 2. výpovědí, 3. okamžitým zrušením nebo 4. zrušením ve zkušební době. Ve Vašem případě se bude zřejmě jednat o výpověď, nebo dohodu. Výpověď může zaměstnavatel zaměstnanci písemně dát jen z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, jinak je neplatná.

Co se týče odstupného podle § 67 náleží zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) – což bude i zřejmě Váš případ ( (c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

Dále platí, že odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Na závěr podotýkáme, že Vaše ujednání se zaměstnavatelem o tom, že při výpovědi nebudete požadovat odstupné je neplatné a tudíž Vám nárok na odstupné (budou-li splněny veškeré podmínky) vznikne.