Zástupci čtrnácti obcí od Brna a dalších 13 obyvatel jižní Moravy uspěli ve sporu s vedením Jihomoravského kraje o to, kde stavět klíčové dálniční a silniční koridory.
Nejvyšší správní soud ve čtvrtek vyhověl stížnosti a zrušil takzvané Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje - tedy závazný plán výstavby páteřních komunikací (především R43, R52 a R55), které mají propojit nejen jižní Moravu, ale celé Česko s Rakouskem, Slovenskem a také s průmyslovými zónami na jihu Polska (na mapy silničních plánů se můžete podívat ZDE).
Jde o dosud největší zásah soudu do územního plánování. Soud zdůvodnil své rozhodnutí hlavně tím, že kraj neposuzoval své záměry jako celek a nedostatečně posoudil vliv staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.
"Právě zásady územního rozvoje jsou platformou pro zvážení všech kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů," řekla soudkyně Marie Žišková.
Soud nevyloučil, že i po řádném vyhodnocení by koridory sporných silnic vypadaly stejně. "Nelze dost dobře vyloučit, že by to dopadlo stejně. Ale právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak," uvedl soudce Zdeněk Kühn.
Malý prostor k diskusi
Soud zároveň kritizoval i způsob projednávání a schvalování dopravních staveb. Lidé podle NSS nedostali dostatečný prostor k vyjádření a argumentaci.
Krajské záměry přitom podporovalo jak ministerstvo dopravy, tak Ředitelství silnici a dálnic. Proti některým z nich naopak v minulosti vystoupil například Nejvyšší kontrolní úřad.
Hašek: Zvážíme ústavní stížnost
Verdikt soudu je konečný a nelze se proti němu odvolat. Krajský úřad tak musí vypracovat nový strategický dokument, což bude stát miliony korun.
Jihomoravský kraj se podle svého hejtmana Michala Haška (ČSSD) možná obrátí na Ústavní soud. Zároveň chce připravit nový dokument tak, aby ho bylo možné na podzim schválit. "Stojíme si za klíčovými dopravními stavbami, které figurují v Zásadách územního rozvoje. Věcný obsah je správný," řekl Hašek a připustil pouze "procesní" chyby.
Vedení kraje také nechá projít materiály, aby se do budoucna podobných chyb vyvarovalo. O některých ví už nyní. "Jednou ze závažných chyb bylo nezákonné stanovisko ministerstva životního prostředí, o které se pak opíral Jihomoravský kraj. Právníci v tomto případě posoudí možnost náhrady škody za nezákonné úřední rozhodnutí," řekl Hašek.
Spokojené obce
Rozšíření rychlostní silnice R52 z Brna na Mikulov je příběhem nekonečných sporů a tahanic. Zatímco Petr Firbas a zástupci desítek obcí odmítají její dostavbu, více než desítka jiných starostů obcí na trase na Mikulov ji chtějí. Začátkem roku proto založili občanské sdružení, které má účinněji chránit jejich zájmy. „Za dálnici budeme bojovat na všech úrovních, chceme přesvědčovat naše poslance i obyvatele obcí,“ řekl pro MF Dnes starosta Pohořelic Josef Svoboda (ODS).
Zástupci obcí jsou s rozhodnutím NSS spokojeni.
"Tento rozsudek dává šanci napravit dlouhodobá a závažná pochybení v územním plánování v kraji. Je to výhra pro desítky tisíc občanů, kteří mají naději, že příští návrh bude dbát na jejich zdraví a nebude nesmyslně přivádět další dálkovou dopravu do Brna a blízkého okolí, které je už teď přetíženo," řekl Petr Firbas, dlouholetý kritik dopravních plánů na jižní Moravě a předseda občanského sdružení, které proti Zásadám územního rozvoje bojovalo.
Soud: Strnadova koncepce není správná
NSS však nedal nespokojeným obcím za pravdu úplně a některé jejich argumenty označil jako nedůvodné. Soudci například nesouhlasili s tvrzením, že zásady odporovaly platné politice územního rozvoje, kterou schvaluje vláda.
Naopak alternativní dopravní koncepce inženýra Milana Strnada, kterou prosazovalo Firbasovo občanské sdružení, je prý jako celek v rozporu s celostátní politikou. Soud také dospěl k závěru, že v zásadách oprávněně zůstal kritizovaný koridor R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem.
Alternativní koncepci kraj už dříve odmítl právě s odůvodněním, že není komplexní. "Objednali jsme si odborníky, kteří konstatovali, že alternativní řešení inženýra Strnada není pro kraj výhodné. Vytrhává totiž z kontextu celého území jen některé trasy a neřeší například návaznost na silnice nižších tříd," řekl serveru IHNED.cz advokát Ján Bahýl, který zastupoval Jihomoravský kraj před NSS.
Rakušané počítají s Mikulovem
Verdikt soudu zajímá i sousední Rakušany. Tamní úřady totiž počítají právě s trasou z Vídně na hraniční přechod u Mikulova. Odvolávají se přitom na mezivládní dohodu z roku 2009, kterou za českou stranu podepsal tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Tuto dohodu však dosud neratifikoval parlament.
Rakušané zatím mají pouze dálniční přivaděč k Vídni, který končí 33 kilometrů od české hranice.
Dál zatím nestaví. Čekají na posouzení vlivů na životní prostředí. Doposud se totiž počítalo s čtyřproudou silnicí až do Mikulova, kdežto nyní je v plánu pro úsek k hranici jen dvouproudá. „Zatím nejsou vyřešeny vlastnické vztahy ani pro střední úsek trasy,“ dodal Petr Firbas.
Porovnejte si, co vloni na podzim schválil Jihomoravský kraj a co navrhovali jako alternativu obyvatelé obcí u Brna.
Porovnání dopravních koncepcí v Jihomoravském kraji
Oficiální varianta prosazovaná krajem
Alternativní varianta prosazovaná občanským sdružením
Klíčové sporné body
1. R52 z Brna na Vídeň
Oficiální varianta: počítá s rozšířením rychlostní silnice R52 z Brna do Vídně směrem na Mikulov a dále má navázat na rakouskou dálnici A5, která nyní končí 33 km od české hranice
Alternativní varianta: hlavní tah na Vídeň navrhuje vést po existující a ne naplno využívané bratislavské D2 a u Břeclavi co nejdříve začít stavět odbočku po R55 (ta je zatím jen na papíře), vést ji jako obchvat Břeclavi a na rakouskou A5 se napojit zhruba 10 km jižně od české hranice
2. tangenty u Brna
Oficiální varianta: na jihu Brna chce vystavět dvě propojky (tangenty), které mají vzájemně pospojovat D1 (od Prahy i od Vyškova), bratislavskou D2, R43 od Svitav, R52 na Mikulov a Vídeň
Alternativní varianta: považuje je za zbytečné, už nyní je postaven dálniční obchvat Brna (D1), z kterého se doprava odvádí jak na R52, tak na D2. V budoucnu by se měla postavit i odbočka na R43, ale v jiném místě než navrhuje oficiální varianta
3. stavba R43
Oficiální varianta: počítá s dostavbou rychlostní silnice R43 od Svitav přes brněnské částí Kníničky a Bystrc (kde bydlí i Petr Firbas) a napojení na D1.
Alternativní varianta: chce vést trasu R43 západněji od Brna takzvanou Boskovickou brázdou. I napojení R43 na D1 by tudíž bylo umístěno západněji od moravské metropole.
