Jestli se někdy v politice znovu objeví člověk jako Aleš Řebíček, mělo by být záhy jasné: jaké firmy ovládá, které akcie mu patří, kolik má na účtech a kolik mu patří nemovitostí.

Poslanci a ministři, ale třeba i krajští radní by totiž měli v budoucnu povinně zveřejňovat svůj majetek mnohem obsáhleji než dnes. V TOP 09 už připravují zákon, podle nějž by každý politik musel při nástupu do funkce sepsat, co vše mu patří. A totéž udělat i při odchodu.

Mohlo by tak být snazší zjistit, jestli v politice nápadně zbohatl – právě jako bývalý ministr dopravy Řebíček z ODS, spolumajitel regionální stavební firmy a dnes vlastník fotbalové Slavie, honosné vily a jachty v Itálii.

"S kolegy jsme se dohodli, že do konce roku takový zákon napíšeme,“ řekl Petr Gazdík, šéf poslanců TOP 09. Podle něj by ho obratem měla posoudit vláda.

Podrobnosti zatím nejsou dopilované, podle Gazdíka by se ale povinné odhalování majetků mělo týkat i vysokých úředníků nebo ředitelů státních firem. A také jejich manželů a manželek.

"Vůbec by mi to nevadilo,“ souhlasí vicepremiérka Karolína Peake z LIDEM. "Seznam svého majetku jsem médiím po volbách poskytla,“ připomíná.

"Obecně s tím nemám problém,“ přidává se i ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

"Když se mě dnes zeptáte, jak to že mi majetek nesedí, řeknu: Ale já ho měl už před 10 lety. A dokažte mi, že to není pravda,“ vysvětlil Gazdík, proč TOP 09 o nový zákon stojí.

Nahlédnout do svých majetků v současné době totiž dávají politici vždy jen ke konci června, kdy musejí odevzdávat přiznání, kolik si přivydělali, jaké mají dluhy nebo jestli dostali nějaké cenné dary. Jenže to dělají jen za uplynulý rok. Takže jak na tom byli, než se do funkce dostali, se nikdo nedozví.

Komentář

Jindřich Šídlo:

Aspoň jsme to zkusili

Bude nepochybně zábavné sledovat, jakou proměnou ono "nemáme s tím problém" projde až do kýženého stavu "máme s tím jistý problém". Jehož nejjistějším řešením pak bude zásah legislativní rady vlády a následná příprava "komplexního návrhu".

Celý komentář čtěte - ZDE

Například když se HN ptaly v roce 2009 na majetek všech ministrů nově nastupující úřednické vlády, mnoho z nich jen mlžilo. Jako ministr obrany Martin Barták, dnes vyšetřovaný pro podezření z korupce v armádních zakázkách, který neurčitě odpovídal, že zdědil peníze. Po kom, a jestli statisíce nebo miliony, si nechal pro sebe.

Co když zalžou? Nejspíš nic

Na první pohled je ale jasná i slabina takového zákona: politik pochybný majetek na konci své kariéry jednoduše zapře a je malá šance, že by na to někdo přišel.

Tuto slabinu by odstranila například možnost majetková přiznání politiků kontrolovat – například nezávislým auditem. Vše je ale zatím ve stádiu úvah.

"Existuje několik názorů, jak by měla kontrola probíhat," uvedl Petr Gazdík. "Už dnes jsme jako politici pod mnohem přísnější kontrolou." Ve svých úvahách vidí jako jednu z možností kontroly rozšíření pravomocí mandátového a imunitního výboru. 

Zatím také není jasné, jaké sankce bude chystaný zákon obsahovat. Současné postihy jsou totiž mírné. Když poslanec či radní zalže ve svém každoročním přiznání příjmů, nemusí se bát. Může sice dostat pokutu až 50 tisíc.

Jenže jak ukázala analýza sdružení Oživení: ze sto dvaceti podnětů, že veřejní funkcionáři zatajili v přiznáních angažmá v různých firmách, úřady dosud vynesly jen sedm mírných trestů.

Na druhou stranu se dá ovšem čekat, že nové soupisy majetku by se alespoň dostaly pod větší drobnohled protikorupčních organizací i novinářů.

 


Kdo z politiků v posledních letech přišel k většímu majetku a jak to vysvětlil? Čtěte v pondělním vydání Hospodářských novin

 

Čtěte více v Hospodářských novinách
Související