Vládě premiéra Nečase se podařilo v pátek v noci prosadit Poslaneckou sněmovnou návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Podle návrhu dojde k navrácení znárodněného majetku církvím a pozvolnému ukončení současného stavu, kdy stát fungování církví částečně dotuje ze svého rozpočtu. Proti církevním restitucím se dlouhodobě stavěly především opoziční ČSSD a KSČM.

Pro schválení návrhu hlasovalo 93 poslanců, proti 89. Přijat byl až napotřetí. Sněmovnou prošel také pozměňovací návrh z ústavně-právního výboru, podle kterého církve budou muset při vydávání majetku prokázat, že jim patřil.

V současné chvíli míří norma do Senátu. Očekává se, že horní komora, kde má většinu ČSSD, bude předlohu vetovat. Pro přehlasování Senátu bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů.

"Já jsem přesvědčen, že ty hlasy tady budou a že výsledné hlasování bude úspěšné," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS). Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka o tom ale zapochyboval. "Při tom dnešním nadšení celé řady koaličních poslanců, které nebylo příliš velké, schválení církevních restitucí může být v září pro vládu problém," řekl Sobotka.

Podle poslanci schváleného vládního návrhu o vyrovnání dojde k navrácení 56%  majetku znárodněného od roku 1948 v hodnotě cca 75 miliard korun. Zbylý majetek by měl být kompenzován částkou 59 miliard korun splácenou po dobu třicet let i s úroky.

Dohromady tak může jít o majetek a kompenzace až v hodnotě necelých 135 miliard korun.

Sociální demokraté a komunisté návrh kritizují jako přílišné zatěžování státního rozpočtu. Podle ODS a TOP 09 mají církevní restituce naopak přispět k zeštíhlení státu, neboť ten už nebude muset činnost církví dotovat. Splácení finanční náhrady má být navíc rozloženo do třiceti let.

Po ukončení restitucí by církve zůstaly finančně samostatné.

Otazníky nad restitucemi

Církevní restituce se týkají především nemovitostí a orné půdy, zahrnují však i finanční vyrovnání. Nejvýznamnější zúčastněnou církví je církev římsko-katolická, vyrovnání se významně dotkne také evangelíků a československé husitské církve.

Římsko-katolická církev dostane 80 % z finanční náhrady, kterou stát církvím vyplatí. (Jedná se o 47,2 miliardy korun.) Evangelíci a husité pak dostanou po 3,8 % (2,2 miliardy) a 5,2 % (3,1 miliardy) .

Mezi další odškodněné církve a náboženské obce patří například pravoslavná církev či Federace židovských obcí v ČR.

ČSSD se s komunisty daří blokovat církevní restituce, vláda řeší, jak na ně vyzrát - čtěte ZDE

Rozdílné názory politiků na vyrovnání nevznikly samy od sebe. Pohled na oprávněnost církevních restitucí se mnohdy liší i z hlediska právního. Podle kritiků by například mohl být do církevních restitucí zahrnut majetek zestátněný ještě před únorem 1948. Část majetku totiž odebral stát církvím už v roce 1918, kdy došlo k pozemkové reformě, a další vlna znárodnění proběhla po druhé světové válce.

Část kritiky také upozorňuje na to, že špatná právní úprava restitucí by mohla ovlivnit Benešovy dekrety a podepřít nároky německých řádů, jimž byl majetek odebrán po druhé světové válce. Pochybnosti také panují ohledně toho, který majetek patřil skutečně církvi a který měla jen ve správě, zatímco faktickým majitelem byl stát.

Snahy o provedení církevních restitucí byly dlouhodobě sporným bodem na české politické scéně. Od roku 1991, kdy byl přijat takzvaný výčtový zákon, který převedl část bývalého církevního majetku ze státu zpět na církve, nepřineslo vyjednávání o restitucích po dalších dvacet žádný hmatatelný výsledek.

O řešení situace se přitom snažili jak sociální demokraté za vlády Miloše Zemana, tak občanští demokraté za úřadování Mirka Topolánka. Všichni neúspěšně.