Poslanci v noci na sobotu schválili zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, protichůdných reakcí na návrh ale neubylo. Levice navíc spoléhá na jeho odmítnutí v Senátu, jelikož v něm má většinu.

Zatímco premiér Petr Nečas (ODS) nepochybuje o úspěchu v konečném hlasování, které přijde po očekávaném zamítnutí v horní komoře, předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka zase upírá své naděje k nejednotnosti samotné koalice.

A nejednoznačnost výsledku sněmovního hlasování si uvědomují i představitelé dotčených církví. Vadí jim, že se stále část politiků není schopna povznést nad materiální otázky, namísto toho, aby potvrdili svébytné postavení jednotlivých náboženských organizací.

Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) navíc upozornila, že pokud by předloha neprošla, vracení majetku by se tím v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu nezabránilo a stát by navíc musel dál hradit platy duchovním.

Zástupci církevních organizací cítí po rozhodnutí poslanců především satisfakci. "Katolická církev vítá, že po více než 20 letech diskusí se v Poslanecké sněmovně našla většina pro odhlasování nějakého smysluplného východiska pro život a působení církví v demokratické společnosti," uvedl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml však přes úspěch zůstává skeptický. "Na jednu stranu to ukázalo, že vláda dokáže tento plán uskutečnit. Na druhou stranu se ale ukázala i naprostá nevstřícnost části politiků. Nic neskončilo, Senát to vrátí. A vůbec nejde o vyrovnání s církvemi, záměrem je, udělat z toho krásné téma před krajskými volbami," prohlásil.

Sekretář biskupské konference i tak doufá, že v Senátu se politické napětí zmírní. "Věříme, že je možné vrátit se k diskusím, které nebudou mít charakter obstrukcí, ale půjde o podstatu věci. Vyrovnání dává možnost, aby daňoví poplatníci již nemuseli platit provoz církví, ale zároveň aby církve mohly působit tam, kde je to třeba," řekl.

"Politici by měli vyrovnání s církvemi přijímat v historických souvislostech, a ne jen v souvislosti se svými plány a záměry," podotkl Ruml.

Naopak Federace židovských obcí považuje čerstvě přijatý návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi za přijatelný a smysluplný kompromis pro obě strany. "Nejde o majetky, ale o morálku," uvedl tajemník federace Tomáš Kraus.

Zákon počítá s vracením nemovitostí a s finanční kompenzací. Podle návrhu by církve měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard.

Bizarní diskuze

Schvalování církevních restitucí se táhlo už od červnové schůze poslanců, nyní šlo o páté dějství. Večerní a noční debata, při níž se u řečniště střídali prakticky výhradně opoziční poslanci, trvala skoro šest hodin. Podle Nečase některé argumenty "nabývaly někdy až bizarních rozměrů".

Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad církvím, které jsou podle ní nadhodnocené. Obává se prolomení restituční hranice 25. února 1948. ODS ale trvá na tom, že je pro prokázání vlastnictví nedotknutelná.

Související