Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) nesl ve čtvrtek do vlády "výbušný materiál". Na základě rozhodnutí Ústavního soudu vypracoval návrh na zvýšení platů ústavních činitelů - poslanců, senátorů, soudců, státních zástupců, ministrů či prezidenta.
Základní plat poslance se podle něj měl zvýšit ze současných 55 900 na 66 700 korun, mzda ministra by stoupla ze 106 600 na 127 200 korun, plat premiéra ze 150 100 na 179 tisíc. Nic z toho se ale nestane.
Vláda Drábkův návrh, který by pro státní kasu znamenal v příštím roce výdaj navíc o 576,7 milionu korun, raději přehodila na sněmovnu. Poslanci si budou moci vybrat z pěti variant.
"Chci zdůraznit, že je to krok vynucený soudci Ústavního soudu," řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas. Zdůraznil, že jeho vláda ušetřila na mzdových nákladech osm miliard korun.
Vláda navíc uvažuje o tom, že by v budoucnu platy ústavních činitelů rozdělila. Zvláštní mzdový předpis by se týkal zákonodárců, jiný například soudů.
"Já si takové oddělení doslova přeji," poznamenal ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Problém s tím by prý neměl ani Nečas.
Ping-pong mezi vládou a Ústavním soudem
Kabinet se souhlasem sněmovny kvůli zastavení zadlužování platy v roce 2010 snížil o čtyři procenta. Ústavní soud to u soudců zrušil.
Vláda tak navrhla do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud odmítl.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tvrdí, že verdikt jeho instituce není argumentem pro zvyšování platů ústavních činitelů, a že soud za plánované navýšení nemůže.
"Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech ani o platech jiných ústavních činitelů," řekl Rychetský Českému rozhlasu. Premiér Nečas na jeho slova odpověděl: "Bez komentáře."
