Správci novobydžovské farnosti už nechtějí čekat, až jim stát vrátí majetek zabavený komunisty a rozhodli se jej získat s pomocí soudu sami.

Dvakrát neuspěli, dvakrát se odvolali. A nakonec vyhráli.

Ústavní soud v pondělí vyhověl jejich stížnosti a předchozí verdikty soudů zrušil. Dokud zákonodárci neschválí církevní restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy, řekl.

Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě, který všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání státu s církvemi.

Co nárokují církve

Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje.

Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve sněmovně.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let.

Stát přestane postupně platit mzdy duchovních.

Opoziční ČSSD, KSČM, VV ostře kritizují způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus.

Premiér Petr Nečas mu musel garantovat, že církevní restituce neprolomí datum 25. února 1948.

"Není možné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak legislativní proces dopadne, protože pak by se na tom protiprávním vztahu sám spolupodílel," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Zákonodárci měli podle něj dost času na to, aby vytvořili nejen zákon, ale také ho prosadili.

 

Římskokatolická farnost v Novém Bydžově se tedy může soudit o své někdejší lesní pozemky, které od roku 1949 spravuje stát.

"Rozhodnutí vítáme, protože je to velmi pozitivní signál i o fungování právního státu," řekl pro ČT děkan farnosti Ľubor Schlossár.

Je-li mezera v zákoně, jde o porušení ústavy

Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinnosti dopustili libovůle. "Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy," uvedl Balík.

Obecné soudy by už po pondělním verdiktu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.

"Nejde o nic nového. To, že je povinností parlamentu přijmout majetkové narovnání státu s církvemi, to už Ústavní soud judikoval v minulosti," řekl stínový ministr spravedlnosti ČSSD a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier.

Podle první místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové soud už dříve poukazoval na možnost individuálních žalob církví. "To, že na to Ústavní soud upozorňuje opětovně je vlastně pokračováním toho varování. Myslím si, že to byl jeden z těch vážných důvodů, pro který bylo potřeba restituce přijmout, když odhlédneme od hlediska morálního, kdy už opravdu není možné tento stav prodlužovat," řekla.

Otevřou se stovky soudních sporů, varuje advokát

"Církvím a náboženským společnostem se otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku. Mám za to, že přijetí zákona o vyrovnání by tento stav eliminovalo a předešlo by stovkám soudních sporů," myslí si soudce Stanislav Hykyš.

To připouští i ústavní soudce Balík. "Po případném schválení církevních restitucí by se majetkové poměry státu a církví samozřejmě řídily podle nové úpravy, "podotk.

Ústavní soud nedal obecným soudům žádná přesnější vodítka, jak do té doby postupovat. Podle Balíka to ústavním soudcům nepřísluší.

Související