Slavnostní přestřižení pásek, blahopřejné projevy a úsměvy rozdávané na všechny strany. Administrativní centrum navigačního systému Galileo zahájilo ve čtvrtek svůj provoz v pražských Holešovicích. Alespoň tedy oficiálně, protože samotný satelitní systém bude spuštěn až v průběhu roku 2014. Velká část zaměstnanců se navíc do Prahy doposud nepřesunula. Zatím je jich 45, z toho deset Čechů. V budoucnu by se měl jejich počet zvýšit až na čtyřnásobek.

O přemístění sídla agentury pro evropský satelitní systém (GSA), pod kterou Galileo spadá, z Bruselu do Prahy rozhodla EU v prosinci 2010. Česká republika přitom o umístění Galilea soupeřila s dalšími deseti členskými státy. Ministr dopravy Pavel Dobeš proto nešetřil optimismem.

„Jde o důležitou událost z hlediska prestiže České republiky v rámci Evropské unie,“ uvedl při otevření Dobeš. Doufá také, že zapojení Česka do kosmických aktivit přispěje k většímu úspěchu českého průmyslu v mezinárodní konkurenci.

Šance pro tuzemské firmy

Právě významný ekonomický vliv, který Galileo v následujících letech přinese, už přilákal do Česka několik světových firem zabývajících vesmírným byznysem. V Praze si své pobočky zřídily třeba společnosti Astrium EADS a Thales Alenia Space.

Významné zakázky by však měly získat i české firmy. "Galileo není důležitý jen pro vesmír, ale také pro vytváření nových příležitostí pro lokální průmysl,“ uvedl na tiskové konferenci eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani, který má projekt na starosti.

Slavnostního otevření se vedle řady zástupců Evropské komise zúčastnilo i několik politických špiček. Vedle ministra Dobeše to byl například ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda. Nechyběl ani bývalý premiér Mirek Topolánek nebo první český kosmonaut a v současné době europoslanec Vladimír Remek. Právě na něj se někteří řečníci v projevech odkazovali a zmiňovali ho jako symbolický příklad úzkého propojení evropské politiky a vesmírného výzkumu.

Galileo otevřelo své sídlo v Praze. Zatím mu však chybí satelity ve vesmíru
galileo.mp4.jpg

Další satelity míří do vesmíru

„Chceme řešit konkrétní problémy. Hlavně je potřeba přiblížit projekt Galileo běžným uživatelům a začít jim poskytovat reálné služby,“ říká výkonný ředitel GSA Carlo des Dorides. To se však stane nejdříve v roce 2014, kdy se na oběžnou dráhu dostanou další z plánovaných 30 satelitů. Zatím byly do vesmíru vypuštěny dvě družice, do roku 2015 by to mělo být dalších 16. K plnému zprovoznění Galilea by mělo dojít koncem desetiletí.

Satelity budou obíhat ve výšce 23 kilometrů a budou zajišťovat celou řadu navigačních a sledovacích služeb. Zpřesní se letecká navigace a GPS navigace v automobilech, bude možné lépe monitorovat životní prostředí nebo zemědělskou výrobu a zkvalitní se příjem nouzových signálů, které vysílají lodě, letadla či přímo lidé.

"Galileo bude schopno zvýšit přesnost GPS navigace až na 20 až 30 centimetrů,“ uvádí jako příklad využití Galilea eurokomisař Tajani.

Významné by však měly být i ekonomické přínosy projektu. Tajani očekává, že už v průběhu následujících 20 let by měl přinést až 90 miliard eur, což je zhruba desetinásobek celkové částky, kterou EU do systému Galileo a jeho předchůdce Egnos celkově vloží. Už v roce 2020 by podle odhadů mohl mít systém kolem tří miliard přijímačů.