Církevní restituce se po senátním vetu nebudou schvalovat na schůzi Sněmovny. Poslanci jejich projednávání stejně jako před dvěma týdny odloží. Kdy se budou poslanci předlohou zabývat, není jasné.

Přesto se v úterý sešlo na Klárově zhruba 200 odpůrců vrácení majetku, akci svolala komunistická strana. Demonstranti poté odešli k Poslanecké sněmovně, kde předali petici místopředsedkyni petičního výboru Haně Orgoníkové (ČSSD).

Projednání restitucí zablokovala strana LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake, která svou podporu již dříve podmínila přijetím daňového balíčku, proti němuž se bouří část občanských demokratů.

Závěrečné schvalování balíčku, s nímž vláda spojila svou důvěru, se očekává na říjnové sněmovní schůzi. Do té doby má být jasná jeho konečná podoba.

"Čili může to být na příští schůzi, nebo to může být až po případném vrácení (daňového balíčku) ze Senátu či po případném vetu prezidenta," uvedl poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Připustil, že může nastat varianta, že Sněmovna bude o restitucích jednat až koncem letošního roku.

Návrh zákona vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Kritici návrhu vytýkají, že náhrady jsou prý nadhodnoceny až o 54 miliard korun. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku.

Související