V pražské katedrále sv. Víta bylo v sobotu dopoledne blahořečeno 14 františkánů, které v 17. století zabil rozlícený dav po vpádu pasovských vojsk. Ceremoniál byl spojený se mší, kterou vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Podle katolické církve jde o první beatifikaci v pražské arcidiecézi. Kardinál Dominik Duka prohlásil, že právě odtud vzešla dávná tragická událost z mravní krize celé Evropy, tudíž je varováním pro dnešek.

Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.

Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli naštvaní Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli.

Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou. Proces blahořečení začal už v 17. století, ale z různých důvodů byl v historii několikrát přerušen. Obnoven byl na žádost biskupů v roce 1992.

Pražský kardinál Duka uvedl, že sobotní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů.

"Jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešla z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek," prohlásil Duka.

Mezi blahoslavenými jsou Češi Bedřich Bachstein, bratr Jan, bratr Emanuel a bratr Antonín. Ostatní řeholníci pocházeli z různých zemí Evropy. Trosky kláštera u kostela Panny Marie Sněžné, kam budou zpět znovu uloženy jejich ostatky ve zcela novém relikviáři, osídlili v roce 1604.

Mezi těmi, které v posledních 15 letech blahořečila katolická církev a kteří byli za života nějak spojeni s českými zeměmi, jsou dvě řádové sestry narozené v ČR i císař Karel I.

Řád menších bratří, jehož členové jsou nazýváni františkáni, je žebravý řeholní řád založený svatým Františkem z Assisi v roce 1209. Řád se dělí na tři větve - minorité, observanté a kapucíni. Charakteristickým oblečením je hnědá kutna převázaná v pase bílým provazem, na kterém jsou tři uzly symbolizující tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.

 

Související