Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už oznámil, že ČSSD by v případě zisku ústavní většiny v obou komorách parlamentu uvažovala o změně Listiny základních práv a svobod tak, aby lépe garantovala lidem základní jistoty související s fungováním sociálního státu.

Příští sněmovní volby budou za dva roky přibližně koncem května. Pokud by v nich ČSSD a KSČM také získaly ústavní většinu, na ústavní změny by měly zhruba pět měsíců. Koncem října 2014 totiž budou další senátní volby, v nichž ČSSD bude obhajovat 23 mandátů, tedy polovinu.

Výsledky druhého kola senátních voleb

Úspěch známých osobností

Kromě levicových kandidátů uspěly i známé tváře. V Brně zvítězila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), v Praze 2 někdejší ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek (za Piráty), ve Zlíně podnikatel Tomio Okamura, v Chrudimi Jan Veleba (oba nezávislí) a v Ostravě podnikatel Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak).

Za ČSSD obhájili mandát na Mladoboleslavsku Jaromír Jermář, na Prostějovsku Božena Sekaninová a na Karvinsku Petr Vícha. Šanci usednout v horní komoře využil za největší opoziční stranu například končící hejtman Pardubického kraje Radko Martínek na Svitavsku.

Známé tváře v Senátu

Do horní komory se za ODS opět probojoval teplický primátor Jaroslav Kubera na Teplicku. Znovuzvolení mohou slavit dva pražští senátoři ODS Daniela Filipiová a Tomáš Grulich.

Po prvním volebním kole bylo jisté to, že ČSSD jako jeho vítěz zůstane nejsilnější stranou v Senátu, bude tak obsazovat křeslo předsedy horní komory a s KSČM bude mít nadpoloviční většinu díky vzájemným duelům.
Ve finále lidé svými hlasy určili, jestli si sociální demokraté obnovili svou nadpoloviční většinu 41 senátorů.

Potřebovali k tomu vyhrát v osmi z 23 obvodů, kde měli své finalisty. K zajištění ústavní většiny (49 hlasů) by museli ještě dalších osm senátorů získat. Komunistům s 12 finalisty šlo ve volbách také o možnost založit poprvé stranický senátorský klub, k čemuž aktuálně potřebovali zvolení čtyř senátorů.

ODS měla šanci ve finále obhájit alespoň deset ze 13 mandátů, zatím to vypadá na čtyři senátory. I tak bude mít nejnižší početní zastoupení v Senátu od jeho vzniku v roce 1996.

V Senátu v příštím týdnu začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají frakce čas do 21. listopadu, kdy se má obměněný Senát sejít k první schůzi v devátém funkčním období. V předvolebním složení se senátoři naposledy sejdou příští týden.

Související