Vyvlastňování pozemků kvůli budování silnic a dálnic bude jednodušší. Senátoři ve čtvrtek podle očekávání odsouhlasili úpravu zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Norma nově rozděluje proces vyvlastnění na dvě fáze. Na samotné vyvlastnění a na proces náhrady.
Novela také mění způsob, jak se bude náhrada za vyvlastněný pozemek počítat. Dosud měl majitel jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. To se nyní změní: výše náhrady by měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku.
"Náklady na výkupy pozemků by se měly snížit, neboť jejich cena se bude posuzovat podle skutečného stavu ke dni výkupu, ne podle možného budoucího využití jako například stavební parcely," potvrdil senátor ČSSD Miloš Malý.
Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny. Stát by mohl ročně touto změnou zákona ušetřit miliardy korun ročně.
Sněmovna schválila zjednodušení vyvlastňování pozemků pro stavbu dálnic - čtěte ZDE
Nečasova vláda kývla na rychlejší vyvlastňování pozemků. Náhrada se určí až později - čtěte ZDE
Vlastník pozemku nově může podat proti vyvlastnění námitku, ta pak bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může podle ministra řešit samostatně.
Kvůli uhlí o nemovitosti nepřijdete, alespoň do konce roku
O majetek by v budoucnu mohli přijít obyvatelé Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit.
Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.
Senát také překvapivě odsouhlasil vládní novelu, která má v horním zákoně zrušit možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí. Hlavním kritikům novely z ČSSD se nepodařilo prosadit její zamítnutí, dost hlasů ale nezískal ani návrh na schválení předlohy. Novela tak v souladu s ústavou poputuje k prezidentovi jako přijatá.
Tuto novelu dříve označil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba za mezikrok. Do konce roku předloží vládě obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování.
Novelu doporučoval zamítnout senátní hospodářský výbor, podle jehož zástupce Jiřího Bise (ČSSD) se stát zbavuje možnosti využít "v celospolečenském veřejném zájmu" ložiska strategických surovin. "Jediným cílem navrhované úpravy je jednostranné zvýhodnění soukromých vlastníků před státem v oblasti využívání nerostného bohatství," řekl. Majitelé nemovitostí by získali faktické právo vetovat další těžbu, dodal.
Proti novele se postavila také předsedkyně senátorského klubu TOP 09/STAN Soňa Paukrtová, podle níž by předloha mohla být protiústavní. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier a místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) novelu naopak podpořili. Podle Pitharta se tím posílí jistoty vlastníků domů, které by mohly být ohroženy těžbou.
