Stát vrátí církvím majetek, který jim po roce 1948 zabavili komunisté. Tam, kde to možné není, získají církve finanční kompenzaci. Stačí, aby návrh z nočního jednání sněmovny podepsal prezident Václav Klaus, a dohoda o vyrovnání státu s církvemi se uzavře.

Ten svůj podpis už před několika měsíci podmínil tím, že chce záruky, že restituce neprolomí hranici 25. února 1948. Premiér Petr Nečas mu to přislíbil. Zda Klaus slovo ministerského předsedy bude respektovat a zákon podepíše, ale prezident nekomentoval.

"Je to dobrá zpráva pro všechny. Pro lidi, kteří už dál nebudou muset platit církve ze svých daní. Pro obce, kterým dosud bránil v rozvoji blokační paragraf, a nyní se budou moci dále rozvíjet. Pro ty, kdo využívají církevních sociálních služeb a školských zařízení, které bude možno dál plně využívat. Pro církve, které budou moci z vlastních prostředků konat to, co je jejich posláním," reagoval na schválení zákona generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Podobně se vyjádřil na své facebookové stránce i kardinál Dominik Duka, který je na návštěvě Peru.

Za co stát zaplatí

Za majetek, který byl v minulosti prodán, nebo jej stát využívá, dostanou církve finanční kompenzaci. Týká se to například:

Nemocnice Valtice – vlastní město Valtice
Nemocnice Na Františku – vlastní město Praha
Statek Nebušice – vlastní město Praha
Zámek Řevnice – vlastní obec Řevnice
Zámek Horní Dunajovice – vlastní obec Horní Dunajovice
Zdravotní středisko Horoměřice – vlastní Středočeský kraj
Střední odborná škola vinařská ve Valticích – vlastní Jihomoravský kraj
Bývalé Arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči – vlastní stát (ministerstvo vnitra)
Statek Horoměřice – vlastní společnost Agrivep, a. s.

Zdroj: ministerstvo kultury

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

"Tento návrh zákona řeší bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu a povede v dlouhodobém horizontu k úsporám prostředků daňových poplatníků," tvrdí premiér Petr Nečas (ODS).

Proti církevním restitucím chtějí podat ústavní stížnost ČSSD i KSČM.

Zákon čeká okamžitě novelizace

Původní vládní návrh počítal s tím, že církve budou osvobozeny od daně z příjmu, pokud vrácený majetek prodají. Po kritice poslance Martina Doktora (dříve ODS), který s touto formulí odmítl zákon podpořit, se tak nestane.

Čerstvě schválený zákon totiž okamžitě čeká jeho úprava. Ta má zajistit, aby stát o daň z příjmu v případě prodeje získaného majetku církvemi, nepřišel.

"V případě restitucí dosud platilo, že každý první převod a prodej nemovitosti byl osvobozen od daně z převodu nemovitostí a daně příjmu. Vzhledem k současnému napjatému rozpočtu jsme se dohodli, že daň z převodu nemovitosti církve platit nebudou, daň z příjmu ale ano. Věřím, že to církve pochopí," řekl premiér Nečas.

V momentě, kdy nový zákon vyjde ve sbírce, poslanec Doktor připraví jeho novelu.

Stát navíc přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Kolik a komu stát vyplatí finanční kompenzaci:

Název církve Kompenzace státu během 30 let (v Kč)
Apoštolská církev 1 056 336 374
Bratrská jednota baptistů 227 862 069
Církev adventistů sedmého dne 520 827 586
Církev bratrská 761 051 303
Církev československá husitská 3 085 312 000
Církev řeckokatolická 298 933 257
Církev římskokatolická 47 200 000 000
Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186
Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 
118 506 407
Evangelická církev metodistická 367 634 208
Federace židovských obcí v ČR 272 064 153
Jednota bratrská 601 707 065
Luterská evangelická církev a. v. v ČR 113 828 334
Náboženská společnost českých unitářů 35 999 847
Pravoslavná církev v českých zemích 1 146 511 242
Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654 093 059
Starokatolická církev v ČR
272 739 910

 

Židovská obec má nárok především na finanční odškodnění. Podle místopředsedy federace Židovských obcí a předsedy Židovské obce v Olomouce Petra Papouška se budou muset církve na odluku od státu připravit.

"Restituční peníze chceme investovat"

"V dnešní době chodí z ministerstva kultury miliarda a půl. Federace židovských obcí dostává z této částky na platy duchovních 12 milionů, to je absolutní kapka v moři. Těch dvanáct milionů budeme dostávat ještě sedmnáct let, ale po třech letech se začnou snižovat o 5%. Z dlouhodobého hlediska je to v podstatě nevýhodné," říká Papoušek.

Židovská obec bude podle něj po třicet let dostávat od státu kompenzaci ve výši 9 milionů korun, po třech desetiletích pramen státu vyschne.

"Restituční peníze budeme investovat, abychom potom nahradily výpadek, který vznikne v příštích letech snížením 12 milionů na platy duchovních. Pokusíme se je zhodnotit tím, že investujeme do nemovitostí, které pak například budeme pronajímat. Je potřeba ale říct, že za 9 milionů ročně si toho tolik nekoupíte," dodává.

Připustil, že církve dostanou větší volnost, jak se získanými penězi naložit. Zároveň se ale budou muset samy postarat, jak je efektivně využít.

Ekumenická rada církví má během třiceti let dostat od státu 10,5 miliardy korun, které rozdělí mezi 11 subjektů. "Každá církev si musí najít model vlastního financování, budeme se muset naučit hospodařit s penězi," uvedla generální sekretářka a tisková mluvčí ERC Sandra Silná.

Jak se schvalovalo majetkové vypořádání státu s církvemi:

2011:

30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.

25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

2012:

11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.

19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.

7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.

29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.

4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.

17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.

6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.

22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.

28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.

14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.

15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl. Nečas řekl, že věří, že koalice ve Sněmovně senátní veto přehlasuje.

29. srpna - Klaus v dopise Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948.

3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.

- Ústavní soud stanovil, že dokud zákonodárci neschválí restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy.

5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.

2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.

8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi.

Související